Na plný plyn

Viktor Janukovyč, který se Kremlu jako držitel moci číslo 1 na Ukrajině pozdává nejvíc, doplatil především na to, že do nové Nejvyšší rady Ukrajiny se nedostal jeho dosavadní spojenec, socialisté vedení Oleksandrem Morozem. Kdyby v ukrajinském parlamentu spolehlivě přistála tato strana přeběhlíků z loňských voleb, která v létě roku 2006 Janukovyčovi společně s komunisty pomohla vytvořit takzvanou antikrizovou koalici, patrně by dnes bylo všechno jinak a oranžoví by v takovém případě museli s Jankovyčovou Stranou regionů zápolit o příslovečnou zlatou akcii, kterou dnes drží v rukou kučmovský předseda ukrajinského parlamentu Volodoymyr Moroz a jeho blok. Volební počty však dopadly jinak a Viktor Janukovyč může spoléhat na jedinou věc, totiž na to, že oranžová koalice se jako obvykle znovu rozsype.

Signál umožňující podobné spekulace vyslal ve středu prezident Viktor Juščenko, který přišel s myšlenkou široké koalice svého hnutí právě se Stranou regionů. Tento nápad ovšem odmítají i četní předáci hnutí Naše Ukrajina-Lidová sebeobrana a Juščenko se tak stává vysloveně osamělým mužem.

Vraťme se ale k potížím s rusko-ukrajinským účtováním, pokud jde o ceny zemního plynu. Rusové se tentokrát evidentně zachovali rozumněji než v roce 2004 a prostě si na výsledky voleb počkali. Jakmile ovšem zjistili, že - řečeno s ukrajinským tiskem - Ukrajina je znovu oranžová, okamžitě se ozvali. Zástupci státního plynařského giganta Gazprom prohlásili, že Ukrajina Rusku dluží 1,3 miliardy amerických dolarů. Když byli řadou novinářů a analytiků tázání, proč s touto informací nepřišli dřív, přišli s celkem racionálním argumentem, že nechtěli jitřit ukrajinskou předvolební atmosféru. Jitří tedy atmosféru povolební a chceme-li vědět, co za tím vším je, k pravdě nejblíž budeme asi mít, když se zamyslíme nad skutečně nevšedním výrokem ruského velvyslance v Kyjevě, bývalého ruského premiéra a poté šéfa Gazpromu Viktora Černomyrdina. Ten měl podle kyjevských novinářů v závěru minulého týdne prohlásit: "Cenu našeho plynu pro Ukrajinu stanovíme podle toho, kdo bude novým ukrajinským premiérem." Lapidárněji se to snad ani říct nedá.

Ukrajinská strana v každém případě už připustila, že jisté problémy s placením dodávek ruského plynu jsou a slíbila představitelům Evropské unie, že nejpozději do 1. listopadu tohoto roku budou tyto problémy vyřešeny. Ukrajinci ovšem v žádném případě nechtějí připustit, že by jejich dluh skutečně činil téměř půldruhé miliardy dolarů. Důsledkem současného stavu bylo pro Evropu velmi znepokojivé zjištění, že v plynovodu vedoucím z Ruska přes Ukrajinu na západ okamžitě poklesl tlak. Důvod je celkem jasný - Ukrajina začala do svých podzemních zásobníků část plynu určeného evropským zemím s největší pravděpodobností odčerpávat.

Moskvu v každém případě hned v pondělí navštívil ukrajinský ministr energetiky Jurij Bojko a své eventuální cesty do ruské metropole inzerují jak současný šéf kabinetu Janukovyč, tak nejpravděpodobnější příští ukrajinská premiérka Tymošenková. Jakýkoli úspěch v takovýchto pro tuto dosti chudou zemi osudových jednáních by se totiž v očích voličů, kteří právě rozhodli o své nové politické reprezentaci, mohl stát velice cennou devízou. Evropa musí z důvodů již vyslovených sledovat tento nejnovější rusko-ukrajinský energetický spor sledovat s velkou pozorností a bohužel taky znepokojením.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .