Na mapě uvidíte, s kým si psal Komenský nebo Masaryk
Badatelé zpřístupnili téměř 600 historických dopisů Jana Amose Komenského, web umožňuje vizualizaci míst, na která putovaly. Připravuje se obdobné zveřejnění Masarykovy korespondence, které přiblíží nové okolnosti vzniku československého státu.
Generace badatelů pátraly pouze v lístkových katalozích. Digitalizace knihovnických fondů odkrývá poklady, které jim unikly.
„Vlastně náhodou jsme našli například dokument, pod kterým je podepsán také Jan Amos Komenský,“ říká komeniolog Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu Akademie věd. „Byl to dopis seniorů Jednoty bratrské s žádostí o pomoc a byl adresován kalvínské církevní reformované obci ve Švýcarsku.“ Dopis je nyní součástí digitalizované korespondence Jana Amose Komenského.
Filosofický ústav o tuto korespondenci požádala Oxfordská univerzita, Oxford také ze švédského ústředního archivu ve Stockholmu získal dalších pět dopisů psaných Komenským vlastnoručně. Pokud by neprošly digitalizací, nikdo by je s ním nespojoval. Byly totiž podepsány pseudonymem Ulrich Neufelt. Komenský v dopisech sděloval citlivé diplomaticko-vojensko informace, nekomeniologové tak skutečného autora nerozpoznali.
Na webu Historická korespondence online nahlédněte do celkem 566 dopisů, které na přelomu 16. a 17. století napsal Jan Amos Komenský. Projekt vznikl díky spolupráci s mezinárodním projektem Culture of Knowledge.
Na webu je možné vytvářet mapová zobrazení, na kterých je přehledně vidět, komu byly dopisy adresovány a odkud přicházely. „Můžeme zobrazovat propojení jednotlivých pisatelů, ale také osobností, které jsou v dopisech jen zmiňovány,“ přibližuje Vladimír Urbánek.
Letos bude online i Masarykova korespondence
Už letos by se na webu Historická korespondence online mohla objevit korespondence prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. „Půjde o dopisy od nejstarších dochovaných exemplářů až do roku 1918,“ přibližuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu Akademie věd.
Více než sto let stará Masarykova korespondence je v současnosti v různých archivech světa. „Skeny bude možné číst a prohlížet, ale zpřístupníme je také prostřednictvím metadat,“ říká Martin Jemelka. „Korespondenci prvního československého prezidenta tak provážeme i s informacemi z jiných korespondenčních souborů.“
Vizualizace Masarykovy korespondence usnadní další bádání po tom, jaké konkrétní Masarykovy aktivity přispěly k založení samostatného státu.
Související
-
Olomoučtí muzikologové vydali knihu z neprobádané korespondence Bohuslava Martinů
Zatím neprobádané umělecké začátky Bohuslava Martinů doma i v zahraničí mapuje nová knížka dvojice učitelů z Univerzity Palackého.
-
Masaryk chtěl vlajku s pruhy a hvězdami. Expedice do historie státních symbolů
Kolik bylo státních symbolů při vzniku naší republiky? Kdo vytvořil podobu naší vlajky? A můžeme mít v budoucnu jinou nebo jinou hymnu?
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
