Na mapě uvidíte, s kým si psal Komenský nebo Masaryk

15. březen 2020

Badatelé zpřístupnili téměř 600 historických dopisů Jana Amose Komenského, web umožňuje vizualizaci míst, na která putovaly. Připravuje se obdobné zveřejnění Masarykovy korespondence, které přiblíží nové okolnosti vzniku československého státu.

Generace badatelů pátraly pouze v lístkových katalozích. Digitalizace knihovnických fondů odkrývá poklady, které jim unikly. 

 „Vlastně náhodou jsme našli například dokument, pod kterým je podepsán také Jan Amos Komenský,“ říká komeniolog Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu Akademie věd.  „Byl to dopis seniorů Jednoty bratrské s žádostí o pomoc a byl adresován kalvínské církevní reformované obci ve Švýcarsku.“ Dopis je nyní součástí digitalizované korespondence Jana Amose Komenského. 

Filosofický ústav o tuto korespondenci požádala Oxfordská univerzita, Oxford také ze švédského ústředního archivu ve Stockholmu získal dalších pět dopisů psaných  Komenským vlastnoručně. Pokud by neprošly digitalizací, nikdo by je s ním nespojoval. Byly totiž podepsány pseudonymem Ulrich Neufelt. Komenský v dopisech sděloval citlivé diplomaticko-vojensko informace, nekomeniologové tak skutečného autora nerozpoznali. 

Na webu Historická korespondence online nahlédněte do celkem 566 dopisů, které na přelomu 16. a 17. století napsal Jan Amos Komenský. Projekt vznikl díky spolupráci s mezinárodním projektem Culture of Knowledge.

 Na webu je možné vytvářet mapová zobrazení, na kterých je přehledně vidět, komu byly dopisy adresovány a odkud přicházely. „Můžeme zobrazovat propojení jednotlivých pisatelů, ale také osobností, které jsou v dopisech jen zmiňovány,“ přibližuje Vladimír Urbánek. 

Letos bude online i Masarykova korespondence

Už letos by se na webu Historická korespondence online mohla objevit korespondence prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. „Půjde o dopisy od nejstarších dochovaných exemplářů až do roku 1918,“ přibližuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu Akademie věd. 

Logo

Více než sto let stará Masarykova korespondence je v současnosti v různých archivech světa. „Skeny bude možné číst a prohlížet, ale zpřístupníme je také prostřednictvím metadat,“ říká Martin Jemelka. „Korespondenci prvního československého prezidenta tak provážeme i s informacemi z jiných korespondenčních souborů.“

Vizualizace Masarykovy korespondence usnadní další bádání po tom, jaké konkrétní Masarykovy aktivity přispěly k založení samostatného státu.

autoři: Eva Kézrová , mrk
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.