Myslí nám to při chůzi?

14. listopad 2014

Chodit na procházky jako by se v dnešní společnosti zapomnělo. Pokud někdo někam cíleně jde, je to plánovaná forma relaxace nebo mu to doporučil lékař.

Je pravda, že i ve vyspělém západním světě lidé pořád ještě poměrně dost chodí. Ale pouhých 17 procent údajně připadá na chůzi pro chůzi samou, a to ještě do této skupiny spadá venčení psů.

Z učebnic známe spoustu slavných lidí, kteří na své nápady přišli při procházkách. Každý český maturant ví, že Karel Hynek Mácha se vydal pěšky až do Itálie, procházky měl rád i Charles Dickens, George Orwell nebo Friedrich Nietzche.

Člověk ale nemusí být zrovna spisovatel nebo myslitel, aby ocenil pozitiva chůze.

Co čeká ty, kteří se vydají na bezcílné bloumání? Může přinést ovoce i chůze po rušném velkoměstě?

Je chůze nudná, nebo ztráta času? Je přínosnější chůze s někým, či o samotě? A umíme si vůbec jen tak vyjít?

Hostem Zuzany Burešové byl výtvarník František Skála, který šel pěšky z Čech do Itálie.

autoři: mva , zbu
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.