Můžeme se stavět na hlavu, ale nová divočina ve městech vždy vznikat bude, tvrdí biolog

„Jsou pouze tři možnosti,“ shrnul expert možné scénáře vývoje krajiny. „Buď budeme udržovat starou přírodu v tradičním smyslu, tedy louky, lesy, křoviny.“

Tato údržba bude ale ovšem umělá, dodává biolog. „Dnes jsou všude pole na trávu nebo řepku, nikoli louky. Ano, už je tak zle, že si lidé pletou pole a louky.“

Druhou možností je podle experta trochu popustit uzdu, a spíše krajinu opatrně kultivovat. „Když necháme zarůstat smetiště nebo starou navážku, co se stane za 20 let? Bude tam křoví, a do něho se nám nastěhuje slavík.“

„Ale jednodušeji se vychová člověk k tomu, aby chtěl všechno vyřezat a vyherbicidovat, než na to, aby dětem řekl: půjdeme si večer poslechnout slavíčka,“ soudí Sádlo.

Ten si je jist, že takový typ přírody má budoucnost. „A ať se budeme stavět na hlavu, tak tu s námi tato tzv. nová divočina bude. Musí mi na ni zvyknout a ona na nás,“ tvrdí biolog.

„Třetí podobou budoucnosti jsou ty kasárenské parky, které dnes vidíme všude v Praze na sídlištích. Hloupý pokus o anglický trávník, který nikdy nevyjde, mezitím stromy a vyřezané křoviny, protože si lidé řekli, že když je tam křoví, tam by v něm mohl bydlet bezdomovec.“

Sám biolog nepreferuje nějakou variantu budoucího scénáře. „Jde především o proporci, kde budeme chtít mít park, nebo kde budeme chtít udržovat přírodu, a kde řekneme, že jsme tam už prohráli, a necháme to zarůstat.“

„A nakonec, kam bychom chodili venčit psíka?“ glosoval biolog Jiří Sádlo.

Hostem pořadu byl biolog Jiří Sádlo z Biologického ústavu AV ČR v Průhonicích. Pořad připravila Leona Matušková, moderuje Martina Spěváčková.