Muž, který mohl zastavit Islámský stát

3. prosinec 2016

Nechybělo mnoho a takzvaný Islámský stát by možná nikdy nevznikl. Alespoň ne v současné podobě.

Americký server Foreign Policy se vrací k deset let starým – dosud nepříliš známým – událostem, které možná zásadně ovlivnily dění na Blízkém východě. Reportáž je také cenným příspěvkem k pochopení vztahů mezi teroristickou sítí Al-Káida a Islámským státem.

Gaziantep je město na jihu Turecka nedaleko syrských hranic. Až donedávna bylo spíše ospalou lokální metropolí, v posledních pěti letech se ale stalo křižovatkou lidí přitahovaných syrskou válkou. Džihádisté, agenti, novináři a humanitární pracovníci směřují přes Gaziantep do Sýrie. Významnou roli ale sehrálo město už před deseti lety.

16. října 2006 zazvonil na policejní stanici v Gaziantepu telefon. Volající se nepředstavil, zato měl pozoruhodný tip. Městem právě projíždí automobil s Íránci, kteří mají falešné pasy. Auto, jehož poznávací značku volající uvedl, míří k syrským hranicím.

Brzy nato zastavila zmíněný automobil policejní hlídka nedaleko gaziantepské univerzity. Uvnitř seděli dva muži, jedna žena a čtyři děti. Jeden z mužů se představil jako Mohamed Rezaj a prokázal se pasem, který se zdál policistům podezřelý.

V pase bylo razítko o vstupu do země z loňského roku, muž ale tvrdil, že do Turecka přijel teprve před několika dny. V autě našla policie více než 10 tisíc dolarů, dva mobily, dvě SIM karty a reflektor.

Město Gaziantep v jihovýchodním Turecku

Po krátké konfrontaci ohledně nesrovnalostí v pasu změnil muž výpověď. Ve skutečnosti se prý jmenuje Abdulrahmán, nepochází z Íránu, ale z Afghánistánu a se svou rodinou se chce dostat do Evropy, kde by rád požádal o politický azyl. Proč ale směřoval místo na západ k syrským hranicím, přesvědčivě vysvětlit neuměl.

Terorista z Mosulu

Americká CIA měla lepší informace. Nakonec se ukázalo, že se muž jmenuje Abdul Hadží al-Iraqí a je jednou z hlavních postav teroristické organizace Al-Káida. Abdul pochopitelně nemířil do Evropy, ale do Iráku, kde měl obnovit upadající autoritu Al-Káidy mezi iráckými radikály. Jeho zadržením přišla Al-Káida o jednoho z nejlepších agentů a jediného muže, který mohl zabránit vzniku konkurenčního Islámského státu.

Islámský stát se stal nechvalně proslulým teprve v posledních letech, jeho historie je ale mnohem delší. Ve skutečnosti právě den před Abdulovým zadržením vyhlásila původní irácká odnož Al-Káidy vznik takzvaného Islámského státu v Iráku. Jejich cíl spočíval v ovládnutí tamního území a obnovení chalífátu.

Tento krok ovšem s představiteli mateřské Al-Káidy nekonzultovali a vznik nové struktury tedy znamenal zpochybnění autority této teroristické organizace. Předznamenal tak otevřený střet mezi dvěma nejvlivnějšími džihádistickými organizacemi.

Zadržený Abdul Hadží al-Iraqí byl etnický Kurd z iráckého Mosulu. V 80. letech během irácko-íránské bojoval v irácké armádě. Tam si vysloužil přízvisko al-Iraqí, tedy „z Iráku“. Krátce po stažení sovětských jednotek z Afghánistánu se vydal do této oblasti a brzy se díky svým válečným zkušenostem stal velitelem Ansarského praporu, který bojoval po boku Talibanu o ovládnutí země.

Obří bamjánský Buddha před svým zničením

V druhé polovině 90. let udělal Abdul rychlou kariéru v Al-Káidě. Stal se jedním z pouhých šesti arabských prostředníků v Afghánistánu a podle Američanů se podílel i na smutně proslulé likvidaci obřích soch bámjánských buddhů v roce 2001. Po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001 se stal velitelem Al-Káidy v severním Afgánistánu a zapojoval se do operací v zahraničí.

Nepřekvapí proto, že Abdul Hadží al-Iraqí měl zájem hrát důležitou roli i v rodném Iráku. Zvlášť poté, co tam americká invaze vytvořila nepřehledný chaos. Zpočátku tam Abdul podpořil mladého radikálního teroristu jordánského původu, jmenoval se Abú Músa Zarkáví. Zarkáví s Al-Káidou spolupracoval a bral od ní finanční pomoc. Dlouho se ale zdráhal slíbit Al-Káidě věrnost.

Svéhlavý Zarkáví

Geografická vzdálenost a aktivita výzvědných služeb cestování mezi Irákem a Afghánistánem značně ztěžovaly. Telefonická i elektronická komunikace zase mohla být odposlouchávaná. Spojení tedy bylo značně omezené a díky tomu si Zarkáví udržoval poměrně nezávislou pozici.
V roce 2004 Zarkáví přes prostředníka sdělil, že hodlá vraždit šíitské duchovní a politické vůdce a vyvolat v zemi sektářskou válku. Abdul se postavil jednoznačně proti tomu. Jelikož ale neměl z Kábulu o dění v Iráku přesné představy, chtěl sám do země přijet.

Tomu se ale Zakráví usilovně bránil, obával se totiž, že příjezd zkušenějšího a v Al-Káidě zavedeného Iráčana by ho mohl připravit o vedoucí postavení mezi teroristy v Iráku. Abdul tehdy ještě nechtěl naléhat a Zarkávího odmítnutí akceptoval.

Oplátkou za to Zarkáví v říjnu 2004 konečně přísahal věrnost vůdci Al-Káidy Usámu bin Ládinovi. Ve své brutální strategii v Iráku ale dál pokračoval po svém, navzdory dalším výzvám z ústředí, aby se vyhnul zbytečným masakrům.

K definitivnímu bodu zlomu dospěla situace v listopadu 2005. Zarkáví tehdy zorganizoval bombové útoky na tři jordánské hotely, v nichž přišlo o život na 60 lidí. Vedení Al-Káidy zuřilo. Vzkázalo Zarkávímu, že politická strategie musí mít přednost před násilím a nařídilo mu okamžitě zastavit veškeré operace mimo Irák.

abú Músa Zarkáví

Zarkávímu se sice následně podařilo utvořit v Iráku džihádistickou koalici, ale vynechal z ní druhou nejvýznamnější skupinu Ansar al-Sunna, která měla kurdské kořeny a velmi problematický vztah právě se Zarkávím.

Konec „ctnostného šejka“

Tehdy došla vedení Al-Káidy trpělivost a rozhodlo se přivést Zarkávího k rozumu. V dopise džihádistům z Ansar al-Sunna píše, že do země vysílá „ctihodného muže a ctnostného šejka“, kterého Kurdové velmi dobře znají. Tím mužem nebyl nikdo jiný, než Abdul Hadží al-Iraqí. Jestliže před třemi roky se Zarkávímu povedlo jeho příjezd zmařit, nyní se ho už nikdo neptal.

Situace se ale měnila překotně. V červnu 2006 zabil Zarkávího americký nálet. Jeho nástupce abú Hamzá Muhádžir šel ale v jeho stopách. V říjnu téhož roku vyhlásil bez konzultace s Al-Káidou vznik nového džihádistického hnutí s názvem Islámský stát v Iráku. K jeho formálnímu vzniku tak došlo ještě dávno předtím, než začala syrská občanská válka a než se stal Islámský stát světově nechvalně proslulým.

Ve chvíli, kdy Muhádžir Islámský stát vyhlašoval, směřoval už do Iráku Abdul s jasným úkolem tento vývoj zastavit. Jak už ale víme, jeho cesta skončila na policejní stanici v tureckém Gaziantepu. Podle dostupných informací měla na jeho zadržení podíl CIA.

Vězni

Turecko Abdulovu žádost o azyl zamítlo a o 14 dní později ho vyhostilo zpět do Afghánistánu. Když letadlo v Kábulu přistávalo, už na něj čekali američtí agenti. Dnes čeká Abdul Hadží al-Iraqí v americké věznici na Guantánamu na vojenský soud. Považují ho tam za jednoho z nejcennějších vězňů.

Je nepochybné, že Abdulova cesta byla poslední nadějí Al-Káidy na získání Iráku pod svou kontrolu. Dodnes tam má sice silné vazby především díky kontaktům se skupinou Ansar al-Sunna a po vypuknutí války v Sýrii se jí podařilo do regionu propašovat řadu svých bojovníků, v praxi je tam ale stále na vedlejší koleji, uzavírá server Foreign Policy.

Spustit audio