Moskevský atentát v metru

Jaký měla celá akce průběh? Nejméně dvě atentátnice se k cílům své cesty vydaly z konečné stanice metra Jugozapadnaja, ležící nedaleko známého moskevského letiště Vnukovo, na Lubjanku a do Parku kultury. Tam pak své nálože, jejichž síla podle odborníků odpovídala síle asi 3 kg trinitrotoluenu, odpálily. Obě útočnice byly vždy ve druhém vagonu osmivozové soupravy a výbušniny aktivovaly v okamžiku, kdy vlaky vjely do stanice. Počáteční hypotézy mluvily o tom, že nálože mohly být na dálku dopáleny za pomoci mobilních telefonů. Bezpečnostní kamerové systémy, jejichž prvky jsou osazeny v každém voze moskevského metra, však ukázaly, že šlo o klasické sebevražedné útoky.

Velmi důležitá je i symbolika obou výbuchů: Jedna z atentátnic přivodila explozi na stanici s východem na Lubjanském náměstí, kde sídlí nástupnice někdejší Čeky, NKVD a KGB – Federální bezpečnostní služba. Ke druhému atentátu sice došlo na stanici Park kultury, ale četné indicie ukazují, že útočnice v metru zabloudila a že měla vagon metra a jeho pasažéry zničit ve sanici Oktabrskaja, ležící nedaleko budovy ruského ministerstva vnitra. Což je jen další důkaz, že za útokem stojí čečenští separatisté.

Na celou situaci okamžitě reagovali nejvyšší ruští státní představitelé. Prezident Medveděv už v první reakci na exploze prohlásil, že "boj státu s terorismem bude pokračovat bez váhání a do konce". Naznačil ovšem rovněž, že zatím fungující opatření, která měla teroristickou hrozbu odvrátit, byla nedostatečná. Premiér Putin okamžitě přerušil svou pracovní návštěvu sibiřského Krasnojarsku a vrátil se do hlavního města. Ještě před odletem prohlásil, že pachatelé tohoto ohavného teroristického činu budou bezpochyby vypátráni a zlikvidováni.

Nejnovější teroristický útok v Moskvě znovu ukázal, jak zranitelný je zejména dopravní systém nejen v Rusku, ale vlastně v každé zemi. Leckdo si možná vzpomněl na nedávný atentát na expres Moskva-Petrohrad 13. srpna loňského roku. Postižení měli přímo mimořádné štěstí, protože při tomto útoku nikdo nezahynul. V Rusku vzápětí zazněly úvahy o tom, zda by ruská železniční síť neměla být na každé železniční stanici vybavena bezpečnostními rámy, jaké běžně známe z civilních letišť. Náklady na podobné opatření by však byly astronomické a čistě technicky by podobná prevence byla jen těžko uskutečnitelná.

Dnešní atentáty samozřejmě zaslouží bezvýhradný odsudek všech, kdo je naplánovali a provedli. Na druhé straně je to ovšem smutné dědictví obou čečenských válek, rozpoutaných prvním a druhým ruským prezidentem. Téměř jistě se dá tvrdit, že tyto útoky nebyly poslední, což je asi nejznepokojivější poselství dnešního dne.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.