Mongolové na vsi

Diváci na koních

Před několika týdny se v Česku zvedl politický boj o zelené karty. Jednodušší možnost zde žít pro zahraniční pracovníky poukázala na fakt, že jedním z nejčetnějších národů jsou u nás dnes právě Mongolové, kterých se zde pohybují tisícovky. Co pro nás vlastně znamená Mongolsko?

Historie Mongolska je téměř mýtická. Právě odtud už v dávné minulosti mířily hordy nomádských válečníků, které postupně ovládaly okolní říše. Čínské císařství právě proti Mongolům stavělo Velkou čínskou zeď, jedinou stavbu viditelnou z vesmíru. Mongolští nájezdníci se pokoušeli dobíjet i oblast dnešní Koreje a ostrovní Japonsko, což se jim i díky nezvládnutí mořského živlu nepodařilo. I proto se raději pod vedením Čingischána vydali směrem na západ, kde měli nečekaně rychlé úspěchy. Sjednotitel mongolských a turkických kmenů postupoval vpřed a dal základ obrovské mongolské říši, ze které se v oblasti východní Evropy stalo území Zlaté hordy. U nás ale byli Mongolové známí jako Tataři, kteří po vítězství u slezské Lehnice napadali české území. Ještě dlouho se vyprávěly příběhy o ukrutných válečnících, kteří loupili a vraždili v celém kraji. Ty měl vyhnat udatný Jaroslav ze Šternberka a v moravském Štramberku zůstala pochoutka, štramberské tatarské uši.

Zatímco se tito Tataři nebo Mongolové usazovali po různých asijských a evropských území, kde se postupně asimilovali a koncem 14. století ztratili moc, přímo v Číně vytvořili mezi roky 1277-1368 mongolskou dynastii Yuan. Později, mezi 17. a 20. stoletím se účastnili i vlády mandžuské dynastie v Číně, to už ale veškerá moc v Mongolsku patřila právě této říši. Mongolové v té době už zase byli většinou nomádští pastevci, kteří se do značné míry zaobírali buddhismem a její specifickou sektou Žlutého lámaismu, který je orientovaný na dalajlámu. Mnoho klášterů s velkým kulturním zázemím vítalo i poutníky z Tibetu, kteří vyznávají spřízněnou víru. Tento zájem ale ve 20. letech minulého století naboural Sovětský svaz, který si vytvořil sobě přátelskou Autonomní mongolskou lidovou republiku a Mongolové tak zažili reálný socialismus.

Co nás a Mongoly vlastně spojuje teď? Možná českou zálibu v tábornictví a trampingu fascinuje život pastevců v jurtách, jejich menší koně by se zase líbili dětem. Každopádně do Mongolska míří poměrně hodně Čechů, u nás vychází mnoho cestopisů od lidí, kteří tuto exotickou zemi projížděli na motocyklech, nebo se zajímali o podnikatelské možnosti. Viděli zde velké problémy-nedostatek pracovních možností, mnoho dětských sirotků na ulicích hlavního města Ulanbátaru, ale i předpoklady v krásné přírodě, potencionálním nerostném bohatství a hlavně v lidech, zvyklých na těžkou manuální práci. A to jsou právě lidé, kteří k nám míří nejčastěji do továren a na stavby, hlavně do Prahy a okolí Pardubic i Plzně. Českomongolská společnost je dostatečně aktivní a taky ukazuje bohatou kulturu, kterou by bylo záhodno aspoň trochu poznat.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.