Móda starého Egypta

24. září 2010

Móda ve starém Egyptě byla ovlivňována především klimatickými podmínkami a oblečení obyvatel se značně lišilo i podle jejich společenského postavení. Protože se Egypťané vydatně potili, pečlivě pečovali také o svou pokožku a o vlasy.

Ve Starém Egyptě nosili svobodní muži, zvláště na venkově, pouze skrovnou sukénku z třásní z rostlinného materiálu nebo pásek kolem beder, z něhož splýval kousek látky tvořící pouzdro na pohlavní úd. Králové nosili krátkou sukni, jejíž cípy byly vpředu nahoře přeložené přes sebe a zachycené přes boky páskem, který se zavazoval vpředu. Sukně zůstala základem mužského oblečení po dlouhou dobu.

Zpočátku byla krátká a taková zůstala u prostých lidí, zato u velmožů se postupně prodlužovala, ve Střední říši sahala až ke kotníkům. K suknici přibyl kus průsvitné látky z velmi jemného lnu (bysu) volně přehozený přes rameno, později opatřený krátkými a pak dlouhými rukávy. Velmoži si při svátečních příležitostech omotávali kolem hrudi pás z látky nebo z kůže zdobený síťkou z korálků a vpředu zapnutý zdobenou sponou. Faraónové si pro slavnostní příležitosti nasazovali falešný vous. Obuv, tedy sandály, nosili pouze kněží a králové. Ale i vysoko postavení muži rádi chodili bosí a nechávali si sandály nosit otroky.

Základ ženského oděvu tvořila ve Staré a Střední říši tunika. Přiléhala k tělu a byla z bílé hladké látky. Později se módním výstřelkem stala tunika pomalovaná motivy ptačích per. Ženy ji nosily zavěšenou na ramenou širokými pásky. Horní okraj sahal přes poprsí nebo těsně pod ně, dolní okraj ke kotníkům. Nebránila žádnému pohybu, ženy v ní prováděly i gymnastické figury. Tanečnice však nosily spíše krátké zástěrky s úzkými pásky zkříženými na prsou. Bohaté ženy se v chladnějším počasí halily do plášťů s dlouhými rukávy. Při svátečních příležitostech si přes střední třetinu tuniky navlékaly sítě z červených, modrých či zelených válcovitých korálků z fajánsu. Chudší ženy tuto síť nahrazovaly proužkem korálků kolem pasu nebo barevně proužkovaným páskem.

V Nové říši se dámský oděv skládal nejméně ze dvou kusů. Svrchní část tvořily volně střižené, hladké anebo plisované šaty z nejjemnějšího lnu, s krátkými rukávy, na prsou sešpendlené. Jejich průsvitnost odhalovala křivky těla, ale většina žen pod nimi nosila tuniku. Šperky se vyráběly ze zlata a zdobily drahými kameny či náhražkou ze skla. V Nové říši se objevily masivní kruhové náušnice a knoflíkové ozdoby (butony). Vznešené dámy si na zápěstí a horní část paže navlékaly náramky a kovové pásky vykládané polodrahokamy nebo sklem. Rovněž si malovaly oči - víčka stínovaly zelení, obočí zvýrazňovaly černí - a lakovaly si nehty.

Velký význam měla úprava vlasů. Egypťané používali hřebeny ze dřeva či z kosti. Byly velmi jemné, takže se jimi snadno odstraňovaly veškeré nečistoty. K péči o vlasy patřilo pravidelné mytí a natírání vonnými mastmi a oleji. V Nové říši během hostin posazovaly služky dámám na hlavu kužel z tuku a vonných látek. Kužel teplem tál a prosycoval vlasy, často ale také stékal na obličej a na šaty. Muži ve všech dobách chodili nejčastěji krátce ostříhaní. Vlasy si sčesávali tak, aby hladce přiléhaly k hlavě a aby uši zůstaly odkryté. Prostí lidé nosili výhradně tento účes. Výše postavení muži si vlasy i kadeřili, ale není zcela jasné, zda spíš nešlo o paruky.

A na závěr dva návody: I Egypťané mívali potíže s vypadáváním vlasů, a proto vyráběli prostředky posilující jejich růst. Jedním z nich byla směs z končetiny fenky chrta, datlové pecky a oslího kopyta uvařená v oleji v hrnci zvaném džadža. Jako dražší prostředek byl doporučován lví tuk. Také proti šedivění vlasů existovaly přípravky. Stačila krev černého dobytka svařená v oleji, tuk černých hadů a obsah havraních vajec.

autor: Zuzana Fialová
Spustit audio