Mládež je budoucnost národa

Po léta po ní na mediální scéně pes skoro neštěkl. Přitom na problematice životního prostředí se nic nezměnilo. Ta dnes existuje ve stejně naléhavé podobě jako loni a před lety: dioxiny, bifenyly, freony, ftaláty, zlověstné náznaky globálních klimatických změn atd. O tom všem občané věděli už dřív, pokud chtěli. I to, že je tu politická stranička, které to dělá větší starost než jiným. Teprve když výzkum preferencí naznačil, že by se mohla dostat do Sněmovny, zájem o ni rázem vzrostl a od té doby zatím zvolna stoupá jaksi sám od sebe.

Psychologie této čerstvé obliby je pochopitelná a v tomto pořadu byla srozumitelně vysvětlena. - Volič se tu chová jako pouhý konzument. Sám se neangažuje, dokonce se o politiku aktivně nezajímá, nezvídá, nehloubá, jen si vybírá z předkládané mediálně upravené nabídky. Jako kdyby stál u švédského stolu s lahůdkami a rozhlížel se, ze které hromádky by si mohl naložit dostatečnou porci. - Netýká se to všech voličů, jen těch přelétavých. Ale těch je dost, a patří k nim vlastně i ti, co nechodí volit, protože jim tu správnou lahůdku média dosud nepředložila.

Některé předvolební sondáže ukazují, že značné procento těch nerozhodných či nezainteresovaných občanů tvoří mladí lidé. Dokonce se zdá, že mezi 18-ti až 24-tiletými je jich převážná většina. Na jejich vzdělání asi tolik nezáleží, protože tuto situaci zjišťuji i mezi vysokoškolskými studenty. U těch je to zvláště na pováženou, protože až z nich budou doktoři, inženýři, kantoři apod., budou fungovat (byť jen bezděčně) jako vlivní spolutvůrci veřejného mínění. Jakým směrem ho budou ovlivňovat? Možná právě tím, jímž se sami vydali. Svůj nezájem o veřejné dění pokládají za projev nezávislosti, za triumf nad proradným světem.

Nezájem mladých o veřejné dění není nějaká česká zvláštnost. Je příznačný nejen pro postkomunistické země, ale i pro ty, jimž říkáme vyspělé. V Německu ho sledují soustavněji a zjišťují, že má progresivní tendenci. Nedávno se ho v jedné anketě pokusili kvantifikovat. Ukázalo se tam, že u 18ti- až 20-letých je stejný jako u těch, jimž je 80 a víc. - Že je to nevalné i jinde, by nám nemělo být útěchou. Uvažme, že globalizační proces bude působit turbulence i v modernizované společnosti. Činí tak vlastně už dnes. Nezájem mládeže o veřejné dění znamená riziko, že v demokratické společnosti se v jejích zatěžkávacích zkouškách nenajde dosti sil k obhajobě demokracie samotné. Přitom z těch pár procent mladých, kteří ten zájem mají, mnozí tíhnou k různým typům extremismu.

Pokud je mi známo, nikomu není příliš jasné, jak tomuto jevu čelit. Občasné pokusy "předhodit" mladým atraktivní osobu coby volebního lídra (např. sportovce, pohlednou dámu apod.) mají buď nedostatečný, anebo jen krátkodobý efekt. Politické elity si s tím hlavu nelámou. Mají jiné starosti. Vlastně taky jen krátkodobé.