Mladé i staré geny mají stejnou cenu
U genů na stáří nezáleží - ty, které se vyvinuly před pouhým milionem let, jsou zřejmě stejně důležité jako geny, které si organismy nesou už od samého úsvitu svojí existence.
Evoluční biologové předpokládají, že geny, které jsou pro živé organismy nejdůležitější, patří do skupiny vývojově velmi starých, konzervovaných genů. Nové geny, které vznikly až poté, co se organismy oddělily od svých předků, se pokládají za méně zásadní. Studie z Chicagské univerzity, ve které vědci postupně „umlčeli“ jeden každý z téměř 200 nových genů mušky drozofily, však tuto představu vyvádí z omylu. Více než 30 % takových genových knockoutů totiž způsobilo smrt mušek během vývoje. Když vědci stejnou metodu aplikovali na evolučně mnohem starší geny, došli k podobnému výsledku: smrtelných bylo 35 % genových knockoutů.
Mezi testovanými novými a starými geny mušek drozofil leží propast 34 milionů let. Výsledky studie tak ukazují, že u genů na délce existence nezáleží. Nové geny interagují s těmi starými, a pokud je taková interakce pro organismus výhodná, nový gen se díky přirozenému výběru rychle upevní. Zanedlouho – a to zřejmě v daleko kratším čase, než jsme předpokládali – se stane nepostradatelným a organismus už bez něj nedokáže žít.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
