Miroslav Petříček: Knihy a knihovny

29. květen 2012

O co víc se dnes v Česku diskutuje o knihovně (té Kaplického, pochopitelně), o to méně se přemýšlí nad knihami. Něco tak obyčejného jako kniha se přitom postupem doby stalo předmětem obestřeným bezmála až záhadnou magií. Před pár lety se ještě zdálo, že pod vládou elektronických médií bude kniha patřit na seznam kriticky ohrožených druhů.

Bylo to logické očekávání. Jenže dnes to vypadá, že kniha se této logice vzepřela a odmítla své zrušení. Nechá se bez odporu proměnit do textu na monitoru počítače, ale tím se pouze zdvojí, protože nadále vede jak digitální, tak i papírovou existenci.

Skeptici soudí, že je to jen dočasná anomálie. Nová média jsou přece do sebe schopna hravě pojmout celé univerzitní knihovny včetně časopisů a rukopisů a na požádání je komukoli zase stránku po stránce ukazovat. To není utopie, to je realita. A právě proto se může zdát, že osud starých knih je zpečetěn; není přece nic nesmyslného na myšlence, že papírová kniha se stává legračním archaismem, jakmile je zdigitalizována. A když jsou zbytečné knihy, jsou potom zbytečné i knihovny. Jak směšné je potom všechno to handrkování o tom, kde má stát nějaká nová knihovna a jak má vypadat.

Kupodivu se však tato logika potvrzuje jen zčásti, pokud vůbec. Počítače a internet jsou sice převratné vynálezy, svět před nimi byl jiný než svět po nich, očekávané proměny se dostavují - avšak s neočekávanými výsledky. Papírové knihy nezmizely, jen se zvláštním způsobem změnila jejich hodnota.

Dříve bezmála užitkový předmět s přidaným kulturním bonusem má dnes mnohem blíže k uměleckému dílu: papírová kniha je vzácnost sama sebou. Ne že by jich byl nedostatek, ale vlastnit knihu není v novém světě nic samozřejmého, a tím spíše si pak vážíme těch, které jsme si koupili. Víme, že je vyrábějí stroje, ale uvědomujeme si, že mají určitou grafickou úpravu, tisk, obálku a kvalitní papír. Kniha je kulturní statek už jako předmět, který bereme do rukou a prohlížíme. A k její koupi se rozhodujeme nejen podle obsahu, ale také podle toho, jak vypadá.

Digitalizace knihy nejen nezničila, nýbrž jim vrátila hodnotu, kterou měly v počátcích knihtisku. Kdo si pořizuje tištěnou knihu, prahne nejen po informacích, nýbrž právě tak i po kultuře. A knihovna je dnes právě proto více než kdykoli jindy kulturní institucí.

Její význam je dokonce mnohem větší a úkoly složitější: musí umět využívat nových technologií tak, aby dostála všem nároků nové, totiž právě informační společnosti, a přitom se musí starat o to, aby se zachovávala i ona staronová hodnota knihy jako kulturního statku. Knihovna musí být moderní, ctít jinou estetiku a nemůže stát někde za městem...

Autor je filozof

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.