Milost pro krávy

26. květen 2004

Výhody členství v Evropské unii podle čerstvého průzkumu veřejného mínění většina českých občanů neregistruje. Komu ovšem vstup do EU již přinesl výhodu, a to bez nadsázky osudovou, jsou české krávy. Díky tomu, že jim ministr Palas vyjednal v Bruselu milost v případech, kdy dosud byly kvůli pokrevním vztahům s jedinci postiženými nemocí BSE vybíjeny, mají naše krávy důvod k eurooptimismu.

Mají ho, zdá se, dokonce na rozdávání, soudě podle reakce lidí, kteří se věnují jejich chovu. Vrstevnice nakažených krav budou sice přísně evidovány, bude jim znemožněno vycestovat do zahraničí a nebudou mít telata, ale dokud budou mít mléko, nečeká je poprava. Brusel vzal na vědomí fakt, že od počátku roku 2001 bylo u nás vyšetřeno na BSE přes půl milionu kusů skotu, přičemž v žádném z deseti případů zjištěného šílenství se neprokázala nákaza u poražených vrstevnic. A to jich bylo šestnáct set padesát tři. Rozdíl mezi vrstevnicemi před prvním květnem a vrstevnicemi po prvním květnu je jediný. Krávy, co jsou po smrti, byly kandidátské, zatímco ty dnešní krávy jsou členské. A k vlastním krávám je unie zjevně vstřícnější než k cizím.

Nyní bude zajímavé sledovat, zda zkušenost, kterou učinily s unií naše krávy, ovlivní volby do Evropského parlamentu. Zájem o toto hlasování by nepochybně zvýšila reportáž, ve které by vděčný skot olizoval ministrovi ruku, anebo reklama, ve které by nám modrá kráva se žlutými hvězdičkami řekla, že ví, co je pro nás dobré. Skeptikům, kteří se při vstupu do unie cítili jako stádo vedené na porážku, možná krávy otevřou oči. Třeba se kolem sebe rozhlédnou a zjistí, že neskončili v kafilérii kvůli tomu, že i u nás, jako ostatně kdekoli jinde v Evropě, vykazuje několik jedinců příznaky protievropského šílenství.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.