Mikrobi mohou být alfou i omegou klimatické změny. Přestaňme je ve výzkumech ignorovat, vyzývají vědci

„Velké množství CO² pochází z mikrobiálních procesů, konkrétně z respirace,“ vysvětluje mikrobiolog Marek Stibal z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mikroorganismy jsou ale také producenty metanu, třeba i toho, který vzniká v žaludcích skotu. Vypouštěním nebezpečných plynů tak přispívají ke změně klimatu. Sami jsou ale zároveň jejími dopady ohroženi.

Vědci například předpokládají, že mikrobi tvoří až 90 % mořské biomasy. Do této skupiny patří i fytoplankton, který, podobně jako rostliny, pohlcuje z atmosféry oxid uhličitý a který zároveň stojí na pomyslné startovní čáře potravní pyramidy. Oteplování i okyselování oceánů tak může zásadně narušit potravní řetězce v oceánech.

V ohrožení i lidské zdraví

Podle Stibala sice zatím není jasné, jak velký dopad bude globální oteplování na mikrobiální rovnováhu mít, změny jsou ale podle něj nevyhnutelné. A důsledky se mohou projevit i na zdraví rostlin, zvířat a v neposlední řadě i nás, lidí. Původně chladnější části světa se oteplují, a tím se vytvářejí vhodné podmínky pro to, aby se jinak tropické nebo subtropické nemoci šířily i do mírného pásu.

I proto mikrobiologové vyzývají nejen své vědecké kolegy, ale také instituce a vlády, aby tyto skutečnosti při řešení problematiky změny klimatu zohledňovali. Jejich požadavky otiskl odborný časopis Nature Reviews Microbiology a hlavní iniciátor výzvy, mikrobiolog Rick Cavicchioli je dokonce přesvědčený o tom, že pokud vědci nebudou ve svých klimatických studiích brát v úvahu roli mikrobiálního světa, výsledky jejich výzkumů i předpovědi budoucího stavu planety budou nepřesné.

A jak dostat mikrobiální život do popředí vědeckého zájmu? Situaci by podle Cavicchioliho mohla zlepšit kvalitnější výuka mikrobiologie na školách. Vědci proto připravují materiály pro učitele, díky kterým budou moct žákům důležitou roli mikrobů a to, jak nás tento neviditelný svět ovlivňuje, lépe vysvětlit.