Migraci nezabráníme, ale můžeme jí dát řád, tvrdí expert
Česko chce do konce roku 2017 přijmout postupně 1500 uprchlíků. Budou to většinou běženci, kteří jsou nyní v Itálii a Řecku. První migranti by měli v České republice najít domov v září.
„Je to rozhodně málo,“ uvedl v Ranním Plusu Robert Stojanov z Geografického imigračního centra při Univerzitě Karlově. „Česká republika má finanční prostředky na to podpořit mnohem více lidí,“ dodal.
Bude nutné ale připravit azylovou infrastrukturu, která zajistí imigrantům důstojné podmínky. Otázkou je, jestli zůstane Česko jejich definitivním domovem, ptá se expert.
„Významná část migrantů směřuje dále na západ. Dá se očekávat, že velká část z tohoto množství ještě bude chtít pokračovat dál,“ soudí Stojanov.
Evropa by měla zvážit, jestli má cenu pokračovat v budování „pevnosti Evropa“, která podle odborníka stejně nikdy nefungovala. „Čím pevnější byla, tím více nahrávala pašerákům lidí, a migranty dostávala ještě do horších situace a větší závislosti vůči těmto nelegálním sítím.“
„Migrace je historický jev, kterému nemůžeme zabránit, ale můžeme se snažit dát mu určitý řád. To znamená nastavit vlastní imigrační politiku a říci si, koho tady vlastně chceme, kdo je pro českou společnost přijatelný, přínosný a kdo může dobře zapadnout.“
S těmi, kteří nezapadnou, je třeba pracovat, radí Stojanov. „Máme tady celou řadu nevládních organizací, které to umí, chodí mezi migranty a znají jejich mentalitu.“
Je v silách Evropy také změnit podmínky v zemích, odkud migranti odcházejí, tvrdí expert.
„Hledejme příčiny toho, proč lidé ze země odcházejí. Za celou řadou důvodů stojí dopady změn klimatu, především v Africe to je vidět, i v Sýrii jsou kromě válečného konfliktu velkou příčinou sucha a nedostatek srážek. Pokud nezajistíme bezpečnost těchto lidí na místě, vždy se budou vracet, to je nekonečný proces,“ konstatoval Robert Stojanov.
Honzejk: Česko prožívá protiuprchlickou hysterii
Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk považuje vládou stanovený počet uprchlíků za velmi realistický.
Původní evropské kvóty počítaly s 1800 uprchlíky. „Nyní je řádově to samé, a česká vláda se zachovala velice racionálně.“
„Česká společnost je silně protiuprchlicky naladěná, rozjela se zde téměř protiuprchlická hysterie, což je pozoruhodné, protože v ČR zatím téměř žádné uprchlíky nemáme,“ řekl novinář.
Podle něj byla v předchozích letech situace mnohem krizovější. „Například v roce 2001, kdy u nás žádalo o azyl 18 tisíc lidí,“ připomněl Honzejk.
„Česká vláda logicky musela tuto společenskou náladu reflektovat, a toto je výsledek,“ tvrdí komentátor.
Jak se staví k přijímání uprchlíků jednotlivé strany? Návrh KDU-ČSL přijímat jenom křesťanské uprchlíky považuje Honzejk za problematický, protože Listina lidských práv a svobod zmiňuje práva všech lidí bez rozdílu náboženství. „Strana ale alespoň říká, že chce někomu pomoci, na rozdíl od ostatních stran, které spíše pomoc odmítají.“
Hnutí ANO v otázce úplně jasno nemá, soudí komentátor. „Na jednu stranu jsou tam racionální a solidární hlasy, na druhou stranu zaznívají hlasy, které vyjadřují silné obavy.“
„To, že česká vláda souhlasila s přijetím 1500 uprchlíků během tří let, znamená, že letos přijde 300 lidí. To jsou tři desetitisíciny uprchlíka na jednu českou domácnost,“ uvedl do kontextu uprchlickou realitu v Česku Petr Honzejk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
