Mezinárodní bojkot Palestinců a nové útoky Hamasu na Izrael

Více než 160.000 státních zaměstnanců tak dodnes nedostalo platy kromě několika nevelkých záloh, které nestačí pokrýt ani základní životní potřeby jejich rodin. Zaměstnanci pravidelně a marně stávkují, ale pokud vláda nějaké peníze získá, rozdává je většinou příslušníkům bezpečnostních sil, aby si udržela jejich loajalitu. Palestinské hospodářství je zcela ochromeno. Rozvojové projekty se zastavily, investoři nepřicházejí a pásmu Gazy se vyhýbají nejen zahraniční obchodníci, ale cizinci vůbec. Nezaměstnanost podle údajů Světové banky stoupla na skoro 24%, což je dvakrát více než před sedmi lety, a v pásmu Gazy dosahuje až 35%. Hrubý domácí produkt klesl oproti roku 1999 o zhruba 8 procent a prudce se snížil i vývoz a dovoz. Podle měřítek Světové banky žilo na konci roku 2006 v pásmu Gazy 75% rodin pod hranicí chudoby, o čtvrtinu víc než o půl roku dříve.

Přesto ani nová vláda národní jednoty, složená z členů hnutí Hamas, Fatah a nezávislých, dodnes nesplnila podmínky mezinárodního společenství k ukončení bojkotu a neuznala Izrael a uzavřené palestinsko-izraelské dohody ani neodmítla násilí. Představitelé Hamasu naopak s železnou pravidelností opakují, že ze svých zásad neustoupí, a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás už ani splnění podmínek neslibuje a jen vyzývá svět, aby bojkot ukončil. Za poslední týden svou výzvu zopakoval ve Švédsku, Bulharsku, Řecku a Itálii.

Kabinet také čelí pokračující anarchii. Vznik vlády národní jednoty sice trochu zklidnil rivalitu mezi stoupenci Hamasu a Fatahu, ale na palestinských územích neustávají ozbrojené střety mezi mocenskými a rodinnými klany. Podle palestinských skupin sledujících dodržování lidských práv bylo při vnitropalestinských bojích jen od ledna do března zabito 150 lidí a tisíc dalších zraněno. Navíc zde útočí i fundamentalisté, kteří jsou podle izraelských zpravodajských služeb napojení na Al-Kajdu - demolují internetové kavárny, hudební obchody a křesťanská knihkupectví a v sobotu poničili americkou mezinárodní školu v městě Bejt Lahíja. Vláda má i vnitřní problémy - o víkendu podal demisi nezávislý ministr vnitra Haní Kawasme, údajně kvůli nedostatku pravomocí k nastolení pořádku. Premiér zatím jeho rezignaci nepřijal.

Hamasu se nedaří ani vládnutí, ani výměna palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, od jehož únosu ve středu uplynulo přesně deset měsíců. Požadavky teroristů jsou však pro Izrael přemrštěné, a i když by premiér Ehud Olmert patrně přistoupil i na nepoměrnou výměnu více než tisícovky vězněných Palestinců za jediného Izraelce, odmítá propustit odsouzené vrahy, kteří by na svobodě představovali vážné bezpečnostní riziko. Hamas na neochotu Izraele reagoval pohrůžkou novými atentáty a o víkendu odvolal příměří a vyzval všechny teroristické skupiny k obnovení útoků a k únosům nejen Izraelců, ale i Židů v zahraničí. A hned šel také příkladem vstříc: v úterý, kdy Izrael slavil Den nezávislosti, zasypal jih země desítkami raket a minometnou palbou a k akci se poprvé od oficiálního listopadového příměří otevřeně přihlásil. Do té doby tvrdil, že příměří dodržuje, i když od listopadu na Izrael dopadlo více než 200 střel. Izraelská armáda je přesvědčena, že úterní palba měla odvést pozornost od teroristické buňky, která chtěla na hranicích pásma Gazy unést další izraelské vojáky.

Útok Hamasu rozladil i Mahmúda Abbáse, který z Říma zadoufal, že se podobné výstřelky nebudou opakovat. Ještě ostřeji reagoval překvapivě Egypt, který ve středu Hamasu pohrozil přerušením styků, jestli útoky na Izrael nezastaví, a varoval, že se Palestinců nezastane v případě izraelské odvety. Představitelé Abbásova hnutí Fatah však mají vlastní teorii o důvodech úterní palby - podle nich má spolu s demisí ministra vnitra vyvinout nátlak na Abbáse před plánovaným sobotním setkáním s exilovým vůdcem Hamasu Chálidem Mišalem v Káhiře, kde mají jednat o politickém partnerství. Pod tímto výrazem se skrývá Mišalova ambice stanout v čele Organizace pro osvobození Palestiny místo Abbáse, a stát se tak nejvyšším představitelem všech Palestinců. V Káhiře chce Mišal podle Fatahu přimět Abbáse alespoň k tomu, aby jej jmenoval svým zástupcem.

Ať už je motivace útoků Hamasu jakákoli, izraelské zpravodajské služby potvrzují jeho vysokou vojenskou připravenost i schopnost čelit případné odvetě izraelské armády. Příměří dodržoval pouze Izrael, zatímco Hamas je využil ke konsolidaci sil a dozbrojení. I když izraelská vláda ve středu rozhodla, že žádnou větší odvetnou operaci v pásmu Gazy nepodnikne, někteří vojenští velitelé tvrdí, že dřív nebo později bude nevyhnutelná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .