Mezi Polskem a Běloruskem se znovu vyhrotily vzájemné vztahy

Kruczkowski si stěžoval u běloruských úřadů. Lukašenkovo ministerstvo vnitra označilo sjezd za nelegální, stejně jako nově zvolené vedení a nařídilo Svazu Poláků, aby do svého čela postavilo bývalého předsedu Kruczkowského. Termín ke splnění tohoto nařízení vypršel k dnešnímu dni.

Nové vedení Svazu Poláků odmítlo odstoupit navzdory rostoucímu tlaku prezidenta Lukašenka vůči polské menšině. Lukašenko opakovaně obvinil Varšavu, že se prostřednictvím běloruských Poláků snaží destabilizovat jeho režim. Státem kontrolované sdělovací prostředky zesílily kampaň proti polské menšině. Označují ji za pátou kolonu, dokonce divákům a čtenářům nabízejí vykonstruované scénáře, které hovoří o tom, že se Poláci snaží vyvolat v Bělorusku občanskou válku, podobnou těm, které v posledních 15 ti letech zničily bývalou Jugoslávii. Podle Lukašenka se destabilizovat Bělorusko snaží Polsko a Litva za špinavé americké peníze. Označil obě sousední země za loutky, které realizují světovládné ambice Washingtonu. Pokud vám to připomíná útoky československých sdělovacích prostředků proti disentu v 80 tých letech, nejste daleko od pravdy.

Chcete válku, budete jí mít, hrozí novému vedení organizace Lukašenkem podporovaný bývalý předseda Tadeusz Kruczkowski. Z iniciování rozkolu ve Svazu Poláků v Bělorusku obviňuje jeho prvního šéfa Tadeusze Gawina, který se přihlásil k běloruské národnosti. Gawin chce podle Kruczkowského podřídit za spolupráce současného vedení svaz opoziční Běloruské národní frontě, který bojuje proti režimu prezidenta Lukašenka. Volby v březnu prý nebyly legální. To tvrdí navzdory tomu, že jako předseda polského sdružení hlasovací proceduru sám schvaloval. Trochu to připomíná cimrmanovské- "Měl jsem hrozný sen, kamarádi. Byl jsem navržen, schválen a nezvolen. To vám nezapomenu."

Nové vedení jakákoli obvinění podobného druhu odmítá. Tvrdí naopak, že Kruczkowski se snaží zaprodat Svaz Poláků Lukašenovu režimu. Ten to vždy komentuje slovy. "Nikdy bych nejednal proti zájmu Poláků. Jsem Polák jako řemen. Můj děda bojoval u Monte Cassina."

Prezidentu Lukašenkovi jsou jakékoli změny v dosud loajálním sdružení pochopitelně proti mysli. Svaz Poláků se kromě už zmíněné kampaně proti polské menšině snaží bagatelizovat konstatováním, že v Bělorusku žije 400 000 Poláků, z nichž jen 20 000 je členy svazu. "Žádná oranžová revoluce v Bělorusku nebude," tvrdí Lukašenko, který začal být k polské menšině nedůvěřivý zvláště po událostech na Ukrajině. Tamní revoluci, která vynesla do čela země po opakovaných volbách Viktora Juščenka, označuje za komplot Západu proti Ukrajině. Polsko a jeho vládu včetně prezidenta Kwašniewského, který se během krize na Ukrajině výrazně angažoval při jednáních mezi Kučmou, Juščenkem a Janukovyčem varuje: "Nevměšujte se do vnitřních záležitostí Běloruska, nebo narazíte v Moskvě. Tam o vaší špinavé hře dobře vědí."

Varšava zatím vyhostila 2 běloruské diplomaty, vždy v reakci na podobný krok Minska, který obvinil Poláky, označené za nežádoucí osoby, ze špionáže. Ve skutečnosti se ale Varšava po dlouhou dobu snažila v postojích proti Minsku donedávna zastávat spíše umírněná stanoviska, ve snaze nekomplikovat běloruským Polákům jejich postavení. Nebylo by to v historii poprvé, co by se diktátorský režim Lukašenkova typu uchýlil k perzekuci národnostních menšin. A to nejen na východě, ale v posledním desetiletí 20 století zejména v zemích, obývaných jižními Slovany.

Ačkoli právě s tím operují Lukašenko a jeho propaganda, když Poláky obviňuje z přípravy občanské války a snahy o kosovského rozuzlení, iniciované ze Západu a Spojených států. Krize ve Svazu Poláků rozhodně nekončí. Obě současná vedení se rozhodně nehodlají vzájemně uznat. To může vést k rozpadu Svazu s tím, že jeden z nich postaví běloruské úřady mimo zákon. A že to nebude pravděpodobně ten loajální, vedený Tadeuszem Kruczkowskim, asi není třeba zdůrazňovat. Otázkou zůstává, jak daleko ve sporu s Minskem bude chtít jít vláda ve Varšavě a polský prezident. I když do října, kdy budou v Polsku nově zvolený parlament i hlava státu, může vše vypadat úplně jinak. Faktem ale je, že otázku Poláků v Bělorusku už do svých předvolebních kampaní některé politické strany v Polsku zařadily jako jedno ze zahraničně politických témat.