Mezi minarety: Proč je islám víc než jen náboženství

V minulém díle jsme uvedli, že výraz islám znamená odevzdání se do vůle Boží a toto odevzdání se je totální. Nemůže proto zahrnovat pouze náboženskou praxi, ale naopak, islám musí být součástí všech složek života správného muslima. Pro Západ typické dělení na záležitosti náboženské a světské v islámském prostředí jednoduše neexistuje. Islám je všeprostupující a jeho nařízení se tak stávají de facto zákonem.

V arabštině se tomuto zákonu (nebo přesněji řečeno souboru ustanovení) říká šarí’a podrobněji se mu budeme věnovat v jednom z našich dalších setkání. Prozatím se vraťme k tomu, že islám je mnohem více než jen náboženství. Muslimové věří, že Bůh prostřednictvím různých zjevení ukázal správnou cestu, po které by mělo lidstvo kráčet a kterou je třeba dodržovat. Díky tomu se stírá i hranice mezi náboženstvím, a státem a islám tak vlastně už od počátku své existence pronikl i do politiky.

Ústředním islámským pojmem je takzvaná umma, neboli obec. Jakési nábožensko-společenské prostředí sdílených zájmů a hodnot. Ve svém nejširším významu je umma souhrnem všech muslimů na světě a jejím zakladatelem a prvním vůdcem nebyl nikdo jiný než prorok Mohamed.