Mexičtí narkotrafikanti

Posledních devět vražd bylo z tohoto půldruhamilionového města hlášeno včera. Už minulý týden oznámil místní šerif, že odstupuje z funkce poté, co dostal anonymní výhrůžku, že každý den bude zabit jeden policista, pokud zůstane na svém místě. Po dvou vraždách velitel policie abdikoval.

Je všeobecně známo, že násilí v severním Mexiku mají na svědomí pašeráci drog. Větší část kokainu a marihuany přichází do Mexika z Kolumbie a putuje dál do Spojených států. Snad by bylo správnější říct, že připlouvá, neboť drogy jsou v posledních letech přepravovány ve speciálně vyrobených ponorkách. Jsou malé, nemají sociální zařízení, je v nich vražedné horko. Jedna stojí přibližně půl milionu dolarů. Přesto se podle kontradmirála Josepha Nimmiche, který velí pobřežním hlídkám USA, vyrobí ročně 60 až 75 těchto tzv. narkoponorek přezývaných též rakve.

V minulosti pašeráci drog svou činnost skrývali, byli pronásledováni zákonem a stíhali je přísné tresty. Dnes je tomu však jinak. Díky velkým výdělkům si mohou dovolit uplácet policisty i soudce a běda tomu, kdo je neúplatný. Překupníci drog dokonce ovládli i kulturu. Vnesli do jazyka nové termíny, které se podobají české zlodějské hantýrce a mexická média je přijala. Dnes už každý ví, že chivo - kozel je samopal, perico - Petřík je kokain a gallo - kohout - marihuana. Pašeráci drog mají také svého světce. Je jím zloděj Malverde, který údajně žil v devatenáctém století. Katolická církev ho neuznává a není divu. Malverde byl totiž za své lumpárny popraven a žádný kněz ho nechtěl na svém hřbitově pohřbít.

Pašeráci drog se propašovali do lidových písní, v nichž jsou oslavováni a dokonce i o filmové tvorby. Děje narkofilmů jsou prostinké navzájem podobné jako vejce vejci. Chudý mladík dostane zakázku od mafie a nabude rychle peníze, slávu, úctu okolí, lásku své vyvolené. V Mexiku jsou tyto filmy zakázané, o to častěji se však promítají v chudinských čtvrtích.

Vychvalování života pašeráků drog ovlivňuje mexické teenagery. Nosí módu, která je příznačná pro pašeráky, nechávají si vytetovat jejich symboly a někdy si opatří i zlatem vykládané kolty, jak se na správného pašeráka sluší a patří. Hlavně ti z chudších poměrů se nechají zlákat do řad místních mafií. Řídí se heslem, že krátký život nevadí, hlavně když je bohatý na zážitky a na peníze. Než stačí dospět do věku, kdy by mohli přehodnotit svou filosofii, jsou už zpravidla po smrti. Na rozdíl od doby před dvaceti třiceti lety dávají na veřejnosti ostentativně najevo svou příslušnost ke své narkotrafikantské mafii.

Severní Mexiko se stalo územím s největším počtem únosů. Jenom vražd bylo vloni oficiálně zaregistrováno 5600. Před dvěma lety se ústřední vláda rozhodla povolat na pomoc vojáky. Ačkoli jich bylo za tu dobu zastřeleno 72, jsou přece jen méně zkorumpovaní než policisté a jejich akce jsou v poslední době velice efektivní. Drogové mafie, které se zpravidla střílejí mezi sebou, tentokrát jednotně zorganizovaly demonstrace. Občané čtyř mexických států protestovali ve stejnou dobu v sedmi městech proti přítomnosti armády, která se prý dopouští násilností na obyvatelích. Vyšetřováním se nezjistilo žádné zneužití moci, zato se potvrdilo, že demonstranti byli uplaceni penězi a věcnými dárky, konkrétně mobily.

Nelze předvídat, jak se situace bude vyvíjet. Sílí hlasy, aby zvláštní oddělení policie mělo právo prolomit bankovní tajemství podezřelých účtů, což by prospělo oddělení mafií od jejich finančních zdrojů. Náprava poměrů, pokud k ní dojde, bude však trvat dlouho. Mafiánská kultura je totiž mezi chudými mladými Mexičany hodně živá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .