Merz a Babiš si jsou podobní, česká a německá politická kultura se ale vzdalují, míní Lizcová

Poukazuje na to, že kabinet plánuje snižovat výdaje na obranu pod hranici 2 procent HDP a tedy omezovat svou podporu Ukrajině, čímž se Česko dostává spíše do tábora zemí, které jsou vůči ní skeptické.

Čtěte také

Orbán je maják pro všechny populisty. Až prohraje, Babiš si z toho vezme poučení, předpovídá Glenny

„Na druhou stranu po tom, co jsme slyšeli z Babišových úst na úterní tiskové konferenci, že Česko má ke konfliktům na Blízkém východě i na Ukrajině stejný názor jako německá vláda, tak je těžké si vyvodit, co je strategické směřování české vlády,“ shrnuje Lizcová.

Německo podle ní vnímá, že Česko neplní své závazky vůči NATO, přičemž plánované snížení výdajů na obranu v poslední době otevřeně kritizovaly Spojené státy. „Babiš se snaží argumentovat, že HDP rostlo a na obranu se vynakládá víc, snaží se zahrnout i výstavbu strategických dálnic a železnic, ale zdá se, že spojenci na to příliš neslyší,“ dodává.

Zuzana Lizcová|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Merz a Babiš podle ní mají společné to, že prošli soukromým sektorem a jsou i přibližně stejného věku. Lze tak předpokládat, že budou mluvit podobným jazykem a mít zájem na prohlubování ekonomické spolupráce.

„Určitým problémem ale může být vzdalování české politické kultury od té německé, kdy byl na ministra zahraničí nominovaný člověk, který hajluje a pronáší xenofobní výroky. Už jen to by v Německu diskvalifikovalo z veřejné funkce. A samozřejmě si všímají i toho, že v české vládě je strana z pravicového okraje spektra, která je dlouhodobě proruská,“ uvádí expertka.

Merze zajímá zahraničí

Německo v posledních týdnech opět oživilo myšlenku dvourychlostní Evropy užším spojením šesti nejsilnějších ekonomik. Merz je podle Lizcové velmi pragmatický politik, kterému jede především o výsledky.

Čtěte také

V dvourychlostní Evropě buďme ti rychlejší, vyzývá Kolář. Knotek: Jako kupovat si lístek na Titanik

„Má velký zájem na tom, aby se posílala konkurenceschopnost Evropy a došlo k odbourání byrokratických a jiných překážek na vnitřním trhu. A když nebudou ochotné spolupracovat všichni, tak bude spolupracovat s těmi, kteří tomu jsou naklonění,“ vysvětluje.

Oživit německé hospodářství se ale zatím kancléři nedaří. Dosud se neprojevilo ani uvolnění dluhové brzdy pro investice do infrastruktury, kabinet také sliboval hluboké reformy sociálního a daňového systému, místo toho dochází k jen k menším úpravám.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Merz má u Němců pověst zahraničněpolitického kancléře a orientace na zahraniční témata mu bývá vyčítána. Celková spokojenost s jeho vládnutím se dlouhodobě držela na nízkých úrovních, v posledních týdnech ovšem mírně roste.

Čtěte také

Robert Schuster: Proč němečtí Zelení znovu vyhráli v regionu, který žije z automobilů

Německo letos čeká supervolební rok. Hlasovat se bude ve dvou západních spolkových zemích, v září v Berlíně a poté ještě v bývalém východním Německu, kde se čeká, jak uspěje pravicově populistická AfD, která se s křesťanskými demokraty v průzkumech přetahuje o první místo. Naopak koaliční sociální demokraté obecně slábnou.

„SPD by podle průzkumů volilo nějakých 14 procent voličů, což je velmi nízké číslo pro tuto dříve všelidovou stranu. Pro sociální demokraty je velmi těžké se vedle Merze profilovat a přesvědčit voliče, že jsou tou správnou volbou,“ konstatuje.

Jaký vztah mají Merz a Babiš? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.