Merkelová a její jiná politika

Z dalších důvodů uvádí: paní Merkelová svým vstupem do politiky vyostřila pohled na realitu ve Spolkové republice Německo. Jako důkaz předkládá, že jako první ve straně rozpoznala, že CDU, v čele s Helmutem Kohlem, není schopná ukončit aféru kolem finančních nezákonných podpor strany. Na druhé straně právě ji si Helmut Kohl vybral za svou nástupkyni, u něj byla v učení a od něj mnohé odkoukala. Bohužel to bylo v době, kdy už Kohl víc, než aby vládl, byl soustředěn na to, aby ještě nějakou dobu zůstal u moci. Přitom ale nebyl tak zaslepen, aby neodhadl, že paní Merkelová má velký politický talent a pochopil, že jako člověk s přirodovědeckým vzděláním, může přinést do politiky nový rozměr, jinou praxi než na jakou jsou zvyklí právníci a sociologové.

Právníci jsou podle autorky zvyklí myslet v uzavřených myšlenkových systémech, z nichž nikdy nejsou ochotní vystoupit. Přírodovědec ví, že každý objev vždy znamená zboření staré myšlenkové konstrukce a že takové zboření znamená vždy úspěch. Někdy dokonce Nobelovu cenu. Proto se prý Kohl domníval, že pro přírodovědce nemůže být až tak obtížné přizpůsobovat své plitické přesvědčení podmínkám různých experimentů, jako je třeba podřízení se názoru většiny, s čímž současný politik musí umět pracovat.

Paní Merkelová přišla z bývalé Německé demokratické republiky a byla tedy obdarována pohledem člověka zvenčí. Sám ale tento fakt měl i záporné stránky: Zabraňoval ji třeba pochopit s jakou vážností se na západě Německa diskutuje o zrušení atomových elektráren a o politicích roku 1968 jako jsou Schröder, Fischer či Schilly a jejich tehdejších názorech.

Mezi její handicapy lze počítat i jiný přístup komentátorů k ženám v politice. Zatímco snaha o kompromis je u mužů v plitice považována za nadání, vydá-li se na tuto cestu paní Merkelová, píše se o ní , že je váhavá a otálí s řešením. A naopak, když se prosadí, dozvíme se, že se chová jako ?železná lady? a zanechává kolem sebe hromady politických mrtvol.

Základní problém, podle paní Rollové, má kandidátka na kancléřku díky své přímosti a pragmatičnosti. Věci velice rychle chápe a když nějaký zaměstnanec či poradce jí představuje výsledek mnahatýdenní práce a je zvyklý, že jeho šéf mu za to věnovával přiměřeně hodně času, paní Merkelová, jakmile problém pochopí, poděkuje a audience je u konce. Podobně jedná se šéfredaktory či hospodářskými experty a na to nejsou tito lidé zvyklí. Zvlášť ne od Gerharda Schrödera, který tradičně, jako všichni osmašedesátníci, o všem dlouho diskutoval, každého vyslechnul a vzbudil v něm dojem, jak je pro něj jeho názor důležitý. Angela Merkelová se nezdržuje zdvořilými rituály, rychle chápe, rychle se rozhoduje, na což německý úředník není zvyklý.

Jedno se zdá být v tuto chvíli jasné: Voličky a voliči se nebudou rozhodovat při volbách podle toho, že je paní Merkelová žena, ale podle toho, že od ní očekávají jinou politiku. Hovoří o tom i průzkumy: tradiční feministky, které vždy volí levicové strany, svá rozhodnutí kvůli paní Merkelové nezmění. Tato fakta jasně ukazují, že v Německu je homo politicus doma. Předvedla to i nedělní veřejná debata vysílaná všemi důležitými televizními stanicemi mezi paní Merkelovou a kancléřem Schröderem. Přesto, že zvítězil Schröder, protože v televizi je vždy lepší, ve volbách mu zatím nikdo větší šance nedává. Taky do voleb zbývá jen čtrnáct dnů.