Nejvyšší mrakodrap Burj Dubai v počítačové animaci
Miniseriál o gigantických stavbách ukončíme plány na stavbu mrakodrapů v jednotlivých částech světa. Podíváme se do států v oblasti Perského zálivu, do Spojených států, Ruska i Číny.
V Japonsku se výškové megastavby spíše jen plánují (viz. 2. díl seriálu), v některých zemích kolem Perského zálivu se budou pravděpodobně brzy stavět. Jejich parametry sice nebudou tak omračující jako u japonských projektů, ale budou přesto znamenat reálný pokrok. Stavba Mile-High Tower v saúdsko-arabské Džiddě měla být původně vysoká 1600 metrů. Méně kvalitní podloží však způsobilo, že bylo nutné snížit výšku mrakodrapu o 500 metrů. Na jeho stavbu je už vyčleněn základní kapitálový vklad.
Ještě velkolepější plány mají v Dubaji. Zde vznikl projekt Dubai City Tower, čtyřsetpodlažního mrakodrapu o výšce 2000 metrů (s anténou 2400 m). Zatím ale není známé datum byť jen zahájení příprav. Uvidíme, zda projekt přežije současnou ekonomickou krizi. Mnohem reálněji vypadá projekt opět dubajské Nakheel Tower o výšce 1400 metrů včetně antény a o 120 podlažích. Ten by mohl být dokončen kolem roku 2020.
Nakheel Tower
Poněkud extravagantní plány pro Dubaj, ale i pro Moskvu má italská firma Dynamic Architecture, která plánuje mrakodrapy Dynamic Tower. Každé jejich patro se bude moci nezávisle otáčet (výška 420 metrů, 80 podlaží). Při počítačem řízené rotaci se bude stavba vlnit podobně jako záhyby šatů.
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.