Medúzy míchají oceánem
Malí plovoucí živočichové, jako například medúzy a korýši, mohou mít podle nové studie obrovský vliv na míchání vody v oceánech.
Bioinženýři z Kalifornského technologického institutu se rozhodli ignorovat stereotypní názor, že proudění a míchání mořské vody ovlivňuje mořské živočichy a podívali se na celou záležitost také z druhé strany. Oceánografové se dlouho domnívali, že malí živočichové nemohou svým plaváním nijak výrazněji přispívat k pohybu mořské vody kvůli její viskozitě. Existuje ale i jiná, dlouho přehlížená teorie, podle které to možné je. Vědci ji označují Darwinovské míchání, protože teorii poprvé popsal vnuk Charlese Darwina roce 1953.
Teorie Darwinovského míchání vody tvrdí, že každý živočich, který plave ve vodě, táhne její část za sebou. Bioinženýři vytvořili počítačovou simulaci děje, při kterém se množství malých živočichů pohybuje stejným směrem. Příkladem mohou být drobní korýši krill nebo klanonožci, kteří každý den v miliardových hejnech stoupají ze stometrových hloubek k hladině vody. Každý z nich přitom z hloubky vytahuje určité množství chladné a těžké vody, která se u povrchu oceánu míchá s teplejší a lehčí vodou. Výsledky získané z modelu si bioinženýři ověřili experimenty s medúzami plovoucími u ostrova Palau. Nakonec došli k závěru, že celých 90 % míchání vody v oceánech se dá připsat teorii Darwinova vnuka. Jiní vědci jsou ale spíše skeptičtí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.