Maximum možného

Je ovšem otázka, zda páteční termín může být dodržen v atmosféře, kdy se obě strany konfliktu navzájem obviňují, že ten druhý dohodu porušuje.Ruské reakce na světové dění kolem rusko-gruzínské ozbrojené konfrontace se vcelku daly očekávat. Ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že rétorika evropsko-amerického společenství je nepochopitelná a že západní svět se tváří, jako by skutečným agresorem nebyla Gruzie, což je přece evidentní, ale Rusko, které jen chránilo ruské občany, žijící na jihoosetském území. Pan ministr samozřejmě velmi dobře ví, oč mezinárodnímu společenství jde, ale když už jsme u té rétoriky, on se zkrátka drží té ruské. Čímž jen zdůrazňuje, že kromě konkrétní krize jsme také svědky informační a propagandistické války, která už na obou stranách běží naplno.

Pokud jde o ruská média, ta si samozřejmě všímají nejednotnosti postojů v západní alianci a se špatně skrývanou škodolibostí upozorňují, že v euroamerickém táboře nejsou jen jestřábi typu Spojených států a Velké Británie, ale také údajně uvážlivější politické reprezentace jako německá, francouzská nebo italská. Evropské politické osobnosti typu Václava Klause či Roberta Fica i jejich konkrétní postoje jsou pojmenovávány přímo a Moskva s nimi v onom informačně-propagandistickém souboji jistě bude pracovat i nadále.

Kromě slovních přestřelek mezi Moskvou a západní Evropou ovšem z ruské metropole zaznívají zcela konkrétní čísla, která každopádně nikoho v Evropě příliš nepotěší. Tak tedy - Rusko už v příštím roce zvýší svůj vojenský rozpočet o 23 %, což ovšem podle hlásné trouby Kremlu, státní rozhlasové stanice Golos Rossiji rozhodně neznamená nějaký začátek nových závodů ve zbrojení. Zmíněný komentář zdůraznil, že ruský vojenský rozpočet ještě před pár lety představoval pouhých 5 % rozpočtu Severoatlantické aliance a že zbohatlé Rusko jen dohání to, co v nuzných 90. letech muselo chtě nechtě zanedbat. Zároveň jsme se dověděli, že už v nejbližších letech se zrychlí reforma ruské armády, teoreticky zahájená už po rozpadu Sovětského svazu, ale ve většině položek prakticky dodnes v mnoha ohledech přešlapující na místě. Důraz bude kladen na postupnou profesionalizaci armády a přesun stále vyššího množství konkrétních činností z vojáků základní služby na vojáky z povolání, tedy na vytrvale posilovaný praporčický sbor. Reforma by měla skončit někdy do roku 2015 a její součástí budou i významné technické inovace. Do tohoto data by kupříkladu mělo být na vodu spuštěno několik moderních atomových ponorek třídy Borej.

Jak si prakticky od samého počátku konfliktu, ale možná už od neblaze proslulého Putinova mnichovského projevu z loňského února, největším problémem vztahů mezi Ruskem, které stále sebevědoměji prezentuje své nové či staronové velmocenské ambice, je dosažení jedné důležité rovnováhy. Rovnováhy mezi rezolutním postojem vůči všem nepřijatelným projevům ruského imperiálního myšlení a mezi potřebou uznat jeho oprávněné bezpečnostní zájmy a především pak potřebou zůstat s ním v bezprostředním kontaktu. Izolované Rusko by bylo ještě nebezpečnější než to dnešní.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .