Materiál, na kterém si zuby vylámal i diamant

Je to stupnice relativní, v níž jsou nerosty seřazeny od jedničky do desítky, tedy od nejměkčího po nejtvrdší podle toho, co všechno dokážou poškrábat a jaké rytí samy unesou.

Z logiky věci by vyplývalo, že topaz podlehne při vzájemném škrábání korundu. Korund diamantu, zatímco diamant jako vůbec netvrdší nerost vyvázne z takového poměřování doslova bez škrábnutí. Jenže se ukazuje, že už to tak docela neplatí.

V roce 2005 se ve Francii odehrál experiment s nečekaným výsledkem. Diamantová kovadlina sevřela materiál, který diamanty na obou koncích zřetelně poškrábal. Tento materiál, který se podařilo objevit teprve v osmdesátých letech minulého století, dostal název fulleren podle amerického architekta a vizionáře Richarda Buckminstera Fullerena, který projektoval stavby podobné struktury.

Fullerenům a dalším uhlíkatým nanostrukturám se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR věnuje Otakar Frank. Natáčela s ním redaktorka Tereza Burianová.