Materiál, na kterém si zuby vylámal i diamant
Tvrdost nerostů je kapitola, na kterou každý žák narazí nejpozději v posledním ročníku základní školy. Všechny učebnice přírodopisu ji uvozují Mohsovou stupnicí, jejíž pomocí se dá tvrdost látek posuzovat docela jednoduše bez náročných měření a aparatur.
Je to stupnice relativní, v níž jsou nerosty seřazeny od jedničky do desítky, tedy od nejměkčího po nejtvrdší podle toho, co všechno dokážou poškrábat a jaké rytí samy unesou.
Z logiky věci by vyplývalo, že topaz podlehne při vzájemném škrábání korundu. Korund diamantu, zatímco diamant jako vůbec netvrdší nerost vyvázne z takového poměřování doslova bez škrábnutí. Jenže se ukazuje, že už to tak docela neplatí.
V roce 2005 se ve Francii odehrál experiment s nečekaným výsledkem. Diamantová kovadlina sevřela materiál, který diamanty na obou koncích zřetelně poškrábal. Tento materiál, který se podařilo objevit teprve v osmdesátých letech minulého století, dostal název fulleren podle amerického architekta a vizionáře Richarda Buckminstera Fullerena, který projektoval stavby podobné struktury.
Fullerenům a dalším uhlíkatým nanostrukturám se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR věnuje Otakar Frank. Natáčela s ním redaktorka Tereza Burianová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.