Masivní tání ledu zmapovaly lasery na družicích v Grónsku a na Antarktidě

„V okolí břehů Grónska a části Antarktidy se led velmi rychle tenčí. V některých oblastech jde o několik metrů za rok,“ uvedl americký geofyzik Ben Smith v internetovém pořadu NASA Science Live.

Od roku 2003 družice NASA s názvem ICESat sleduje pomocí laserové altimetrie proměny ledového příkrovu Grónska a Antarktidy. V současnosti máme díky jejímu pokročilejšímu nástupci ICESat2 a údajům z letadel i terénních výzkumů velice přesná data o změnách ledových příkrovů.

Podle Smithe, který se na výzkumu podílí od jeho počátku, došlo dál od moře k menšímu úbytku ledu a ve vnitrozemí led místy naopak o něco málo zesílil. Tenčení příkrovu způsobují změny oceánů a klimatu a úbytek se týká především níže položených oblastí blíže k oceánu. „Ve vnitrozemí padá víc sněhu, a proto se vrstva ledu někde o něco zvětšila,“ popisuje Smith. „Ve srovnání s množstvím roztátého ledu v pobřežních oblastech ale jde o velmi malý narůst,“ konstatoval vědec.

Čtěte také

Čeští vědci opět vyrazili na Antarktidu. Tání ledovců se týká celé planety, přispět k řešení může i český výzkum

Prvním důvodem tání ledu je fakt, že voda v oceánech u břehů Grónska a Antarktidy je teplejší. V důsledku toho tají šelfové ledovce plující u pobřeží. Kvůli tomu se zrychluje odtok vody z vnitrozemí a tání tamních ledovců. Druhým důvodem je každoročně rostoucí tání povrchového ledu kvůli tamnímu teplejšímu letnímu počasí.

Tající ledová hráz

Některé šelfové ledovce jsou obrovské, jejich rozloha odpovídá například velikosti Francie. Když taje kostka ledu ve skleničce, její hladinu nezvýší. Podobné je to s ledovci plujícími v oceánu. „Tyto šelfové ledovce ovšem zadržují led, který leží na pevnině, a slouží jako takový nárazník, bez něhož by led odtával do oceánu mnohem rychleji,“ uvedla spoluautorka studie, glacioložka Helen Frickerová.

Čtěte také

Umělci „odtáli“ státům z vlajek bílou barvu, odkazují na mizení jejich ledovců

Podle satelitních dat Antarktida a Grónsko ztratily za uplynulých 16 let asi 5 000 gigatun ledu. V důsledku toho stoupla hladina oceánu o 14 milimetrů. Roztání veškerého ledu v Antarktidě a Grónsku by způsobilo nárůst hladiny oceánu o zhruba 65 m.