Martin Horálek: Velký pátek
Pokud existuje nějaký svátek s výsostně náboženským obsahem, je to právě Velký pátek. Jak ho ale slavit v zemi, kde se náboženství ocitlo na samém okraji společenského zájmu? Prožívat Velký pátek bez víry v Boha je jako popíjet šampaňské z pivního půllitru. Asi to jde, ale žádný velký užitek z toho člověk mít nebude.
Odpářeme-li od Velkého pátku jeho vertikální rozměr, zbyde jen justiční vražda. Navíc taková, která se odehrála v úplně jiné kultuře, prostředí a před dvěma tisíci roky. Tak co na ní slavit?
Čtěte také
A přesto – jsou to právě kříže, křížky a krucifixy, které nás obklopují doslova na každém kroku. Proč? Co na tomto antickém mučicím nástroji přitahuje lidi natolik, že ho nosí jako šperky, zdobí si jím příbytky, označují jím místa posledního odpočinku svých mrtvých? Je to jen zvyk, tradice? Nebo spíš symbol identifikace s křesťanskou kulturou? Možná od každého trochu. Ale nejspíš ještě o trochu víc.
Říká se, že člověk je ze své přirozenosti tvorem náboženským. Ne snad, že by se lidé kvůli tomu hned museli stát členy církve nebo pravidelně navštěvovat bohoslužby. Nemusí dokonce ani číst Bibli, Korán, sútry či jiný náboženský text. A přesto potřebují věřit, že má jejich život vyšší smysl. Potřebují naději, že život člověka netkví jen v prostém biologickém přežití, ale že hodnoty jako dobro, pravda a láska mají svou nezpochybnitelnou hodnotu.
Nebe je růžové po cestě křížové
V dětském věku projektujeme tuto svou intuitivní touhu do pohádkových příběhů.
Čtěte také
S tím, jak dospíváme, myšleno psychicky a mentálně, prohlubují se i texty, ve kterých hledáme svou inspiraci.
Jedním z takových může být i velikonoční příběh Ježíše Nazaretského. Příběh, jehož je Velký pátek symbolem stejně jako onen zmíněný kříž.
Nebe je růžové
Po cestě křížové
Snad konečně spočinem
Jak pšenice v klásku
Spočinem bez hněvu
Přirostlí ke dřevu
Vždyť nejtěžším zločinem
Je hlásati lásku
Tyto verše Karla Kryla nezmiňuji náhodou. Syrově a bez zbytečných příkras, tak, jak mu bylo vlastní, v nich vystihl podstatu Velkého pátku. Dobro a láska jako životní princip. Vysmívané, pohrdané, zneužité. Navzdory všemu a všem nakonec vítězné. To je podstata Velkého pátku. To je jeho poselství. Tak v této naději prožijme i letošní Velikonoce!
Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
