Martin Horálek: Velikonoce v Grafenriedu

I Grafenried, česky Lučinu, potkal stejný osud. Z obce, kde býval pivovar, tři hostince, škola a cihelna, zbyl jen polozbořený hřbitov, část stěny kostela a obnovená socha sv. Jana Nepomuckého.

Čtěte také

Význam Velikonoc je v hledání naděje v beznaději, říkají Pastoral Brothers

Procházel jsem tou zvláštní krajinou lidské zloby a utrpení. Díval se na prostřílené pomníky, rozbité hrníčky, rezivějící nádobí. V ruinách bývalé fary jsou zbytky zdobené dlažby. Nedaleko se povaloval příbor, jinde kus postroje. Slunný den probouzejícího se jara kontrastoval s okolními ruinami

A pak jsem ho uviděl. Starý muž. Jako by tu zůstal zapomenutý z minulého století. Hrabal listí a trávu, přístěnek čistil od plevele. Když jsem ho oslovil, odpověděl německy. Jmenuje se Helmut. Jeho předci v Grafenriedu žili. Byli vyhnáni. A on se vrací, aby tu i po tom všem udržoval pořádek…

Proč o něm mluvím právě o Velikonocích? Nejspíš proto, co mi pašijový příběh onoho německého staříčka Helmuta připomněl. Násilí. Ztvrdlá srdce oděná do brnění ideologie. Zabijí, poboří, poničí, zašlapou. A přesto nezvítězí.

15 fotografií

Ten starý muž tu na ruinách Grafenriedu symbolicky porazil všechny ty zrůdné ideologie minulosti. Silou lásky a odpuštění. Alespoň pro mě je nenápadným, a přesto všeříkajícím symbolem toho, že dobro nakonec vždycky zvítězí. Někdy sice hrabe uschlou trávu na ruinách. Ale nakonec má přeci jen poslední slovo.

Tak požehnané Velikonoce všem! A až budete mít někdy volný den, zajeďte se podívat do Grafenriedu. Možná, že tam stejně jako já, potkáte i toho starého muže Helmuta… 

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize