Martin Horálek: Velikonoce v Grafenriedu
Začátkem března jsem strávil víkend na Domažlicku. Mé kroky vedly do zaniklých vesnic česko-bavorského pohraničí. Po válce jsme z nich vyhnali Němce. Za pár let na to jsme z nich vystěhovali i Čechy. Železná opona byla spuštěna. Obce se ocitly v území nikoho, takzvaně za dráty. O zbytek se postaraly demoliční čety.
I Grafenried, česky Lučinu, potkal stejný osud. Z obce, kde býval pivovar, tři hostince, škola a cihelna, zbyl jen polozbořený hřbitov, část stěny kostela a obnovená socha sv. Jana Nepomuckého.
Čtěte také
Procházel jsem tou zvláštní krajinou lidské zloby a utrpení. Díval se na prostřílené pomníky, rozbité hrníčky, rezivějící nádobí. V ruinách bývalé fary jsou zbytky zdobené dlažby. Nedaleko se povaloval příbor, jinde kus postroje. Slunný den probouzejícího se jara kontrastoval s okolními ruinami
A pak jsem ho uviděl. Starý muž. Jako by tu zůstal zapomenutý z minulého století. Hrabal listí a trávu, přístěnek čistil od plevele. Když jsem ho oslovil, odpověděl německy. Jmenuje se Helmut. Jeho předci v Grafenriedu žili. Byli vyhnáni. A on se vrací, aby tu i po tom všem udržoval pořádek…
Proč o něm mluvím právě o Velikonocích? Nejspíš proto, co mi pašijový příběh onoho německého staříčka Helmuta připomněl. Násilí. Ztvrdlá srdce oděná do brnění ideologie. Zabijí, poboří, poničí, zašlapou. A přesto nezvítězí.
Ten starý muž tu na ruinách Grafenriedu symbolicky porazil všechny ty zrůdné ideologie minulosti. Silou lásky a odpuštění. Alespoň pro mě je nenápadným, a přesto všeříkajícím symbolem toho, že dobro nakonec vždycky zvítězí. Někdy sice hrabe uschlou trávu na ruinách. Ale nakonec má přeci jen poslední slovo.
Tak požehnané Velikonoce všem! A až budete mít někdy volný den, zajeďte se podívat do Grafenriedu. Možná, že tam stejně jako já, potkáte i toho starého muže Helmuta…
Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize
Související
-
Daniel Kroupa: Velikonoční připomínka ke křesťanskému antisemitismu
Křesťanský antisemitismus napáchal tolik zločinů, že se z nich církev bude muset vyznávat celá staletí. A z tohoto temného podhoubí vyrůstá i současná averze vůči Židům.
-
Velikonoční příběh jde ke kořeni lidství. Vypráví o vlastní slabosti, zradě, ale i naději, říká kněz
Během několika velikonočních dnů můžeme prožít úplně všechno, jejich příběh nabízí celou škálu silných témat. Emoční prožitek těchto svátků je pokaždé jiný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
