Martin Horálek: Vánoce

24. prosinec 2022

Názory a argumenty

Obraz 1

Děj se odehrává v okupované zemi. Mezi lidmi panuje vzdor, který se ale jen málokdo odváží projevit navenek. A jako by ponížení a útlaku nebylo už tak dost, císař si usmyslí provést soupis všeho majetku a obyvatelstva říše. Každý se tak musí nahlásit ve městě, ze kterého pochází jeho rodina. Tisíce lidí se tak nuceně vydávají na cestu. Atmosféra houstne. Zmatek a nervozita jsou všudypřítomné.

Střih

Obraz 2

Také tesař Josef je donucen vydat se na cestu. Z Nazareta do judského Betléma to má přes sto kilometrů, navíc s poměrně velkým převýšením. Ale to by nebylo to nejhorší. Co ho doopravdy trápí, je jeho žena Marie v pokročilém stadiu těhotenství. Podle nařízení ji musí vzít s sebou. Bojí se, aby toto vynucené dobrodružství nakonec nebylo pro Marii a její dítě fatální.

Střih

Obraz 3

Vyčerpávající cesta vykonala své. Stalo se to, čeho se Josef tolik bál. Maria začala předčasně rodit. Zoufalý a vystresovaný shání nějaké útočiště. Bezvýsledně. Jediné místo v přeplněném městě, kde je alespoň špetka soukromí, je obyčejný chlév. Tady Maria přivádí na svět dítě, které má v osudu vepsáno, že změní běh dějin…

První Vánoce bez symbolu harmonie

Zhruba tato nějak by vypadal scénář filmu, který by realisticky ztvárnil Vánoční příběh. Žádná velká poetika, spíš docela slušný nervák. Nevoněly tam vánočky a cukroví. Ty úplně první Vánoce před dvěma tisíci lety byly spíš cítit chlévskou mrvou. Byly unavené, bolavé a plné obav o život.

Čtěte také

Prosinec 1945 a první poválečné Vánoce

Mohli bychom být vděční, že v současnosti už k Vánocům poetika patří. Alespoň na pár dnů v roce se chceme zachumlat do hřejivých pocitů harmonie a klidu. A jakkoliv bychom to navenek možná nepřiznali, jsme uvnitř vlastně rádi za všechna ta blikající světýlka, nekonečný proud koled a shánění dárků. A nakonec i ten rozbouřený žlučník z bramborového salátu a maminčiny svíčkové se dá nějak přežít…

Klidné Vánoce nejsou samozřejmost

Žijeme ve šťastnější části světa, a tak si podobnou vánoční atmosféru můžeme dopřát. Adventní koncerty, setkávání s přáteli, vůně svařeného vína a cukroví. Zároveň si ale letos můžeme daleko silněji uvědomit, že to zdaleka není samozřejmost.

Čtěte také

Vánoční město, tímto přízviskem se honosí město Betlém v Pensylvánii, které založili Moravští bratři

Vždyť jen několik stovek kilometrů na východ, za ukrajinskou hranicí, budou mít letošní Vánoce úplně jinou atmosféru. Místo slavnostně nasvícených ulic města bez tepla a elektrického proudu. Místo harmonie a štěstí obavy o životy nejbližších, nejistota a zoufalství. Pocity, které se tolik podobají tomu, co prožíval Josef před dvěma tisíci roky v judském Betlémě.

Kéž by se i Ukrajincům, a potažmo ostatním národům, které jsou ve válečném konfliktu, nakonec ukázala pomyslná betlémská hvězda a ozářila jejich životy paprskem naděje. Koneckonců o tom by měly být Vánoce především!

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize

autor: Martin Horálek