Markéta Bartošová: Přece, ale pozdě

8. červen 2010

„Pověste Andersona," stojí dodnes na zdi bhópálské chemičky, která je dějištěm největší průmyslové katastrofy v dějinách. V roce 1984 z pobočky Union Carbide v Bhópálu, vedené Warrenem Andersonem, unikly jedovaté plyny. Ty takřka přes noc zabily tisíce lidí a tisíce dalších, kteří se pesticidů nadýchali, umřely v následujících letech. Kdo za nehodu může?

Ve vědomostním kvízu na stránkách Wikipedie je jako správná odpověď na tuto otázku označeno "Union Carbide". Jenže událost, pro kterou platí slovo nehoda stejně jako katatrofa či tragédie, má viníků více. Konkrétní manažery, kteří svou nedbalostí tragédii zavinili. Společnost Dow Chemical, která továrnu převzala, její závazky ale odmítá. A také indickou vládu, která ze strachu o ztrátu zahraničních investorů, nechala oběti Bhópálu "ve štychu."

Soud nyní po více než 25 letech odsoudil první z viníků "chemické Hirošimy" - bývalého ředitele indické pobočky firmy Union Carbide a sedm indických manažerů, většinou vysokého věku, jeden z nich je dokonce po smrti. Každý, kdo čekal exemplární trest, musel být zklamaný. Dva roky vězení a pokuta v hodnotě necelých 11 000 dolarů jsou spíše výsměchem za tisíce zničených životů a ekologickou spoušť.

Jméno Warrena Andersona mezi odsouzenými není. Dnes téměř devadesátiletý stařec žije kdesi v luxusu v Americe, v Bhópálu byl naposledy krátce po neštěstí. Indické úřady ho zadržely a pak propustily na kauci. A peníze nakonec spláchly všechny jedy, které po osudné prosincové noci zůstaly ve vzduchu, v půdě a ve vodě.

Společnost Union Carbide se po pětileté právní bitvě z podílu na neštěstí vyvázala 470 miliony dolarů. Právě tolik zaplatila v mimosoudním jednání indické vládě. Na první pohled impozantní částka vypadá ovšem hned jinak, rozpočítáme-li jí na jednotlivé oběti. Každý postižený získal z těchto peněz v průměru 400 dolarů.

Takový pakatel ale nestačil ani na pokrytí nutné lékařské péče. Navíc se kvůli laxnosti indických úřadů a soudů k penězům často bhópálští dostali až s letitým zpožděním. Americká firma mezitím dál nestydatě živila svou PR-agenturu Burson-Marsteller, která pracovala na vylepšení její neblahé pověsti, a krmila armádu právníků, kterým se dařilo donekonečna prodlužovat soudní spory.

Každý, kdo byl alespoň jednou v Indii, ví, že čistota na veřejných místech nepatří k indickým přednostem. V ulicích není nouze o smetí, zbytky, občas i harampádí, prostě co už není potřeba, letí na zem. Ve městech pak kmitají placení uklízeči, kteří hříchy jiných poklidí. Věrna indické tradici nechala úklid v Bhópálu na jiných i Union Carbide.

Skoro 26 let po úniku jedovatých plynů, je okolí stále zamořené jedy, lidé dál umírají a oběti katastrofy či jejich rodiny nadále čekají alespoň na symbolické odškodnění. Alespoň na těch 400 dolarů, což je mimochodem čtvrtina Andersonova ročního členského poplatku v golfovém klubu na Long Islandu.

Autorka je redaktorka ČRo Rádia Česko

autor: mba
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.