Málo rozmanitý vakovlk

Dravý vačnatec vakovlk (Thylacinus cynocephalus) původně obýval Austrálii a Tasmánii, které spojoval pevninský most. Před 10 000 lety jej však zaplavilo moře a oddělilo tak obě populace. Australští vakovlci poté podlehli konkurenci dovezených psů dingo a vyhynuli. V Tasmánii druh přežíval až do začátku 20. století, kdy jej vyhubili místní chovatelé ovcí. Poslední jedinec zemřel v zajetí v roce 1936, ale zkáza vakovlků zřejmě začala už dlouho předtím.

Tým vědců z Austrálie, Německa a Spojených států izoloval DNA kostí a kožek dvanácti vakovlků, kteří byli uloveni před více než sto lety (1853 až 1910) a dnes se nacházejí v muzejních sbírkách. Sekvenování jejich DNA dokazuje, že tasmánští vakovlci měli velmi nízkou genetickou diverzitu. Oblasti DNA, které jsou u jiných zvířat vysoce variabilní, se u vakovlků podobají jako vejce vejci. Pravděpodobným důvodem ztráty genetické rozmanitosti bylo odříznutí jedinců z Tasmánie od australské populace.

Podobně jako kdysi vakovlci jsou na tom žijící ďáblové medvědovití (Sarcophilus harrisii), kteří také obývají Tasmánii. U tohoto druhu zavinila nízká genetická diverzita vnímavost vůči infekční rakovině, která se šíří kousáním a která v některých oblastech vyhubila až 90 % všech ďáblů. Je tedy víc než pravděpodobné pravděpodobné, že pokud by vakovlka nevyhubily pušky a pasti, byl by dnes vážně ohrožený různými chorobami.

Zdroj: PLoS ONE

-----