Málo cílů pro nová antibiotika

Nadějné cíle pro nová antibiotika viděli farmaceuti v enzymech, s jejichž pomocí si bakterie zajišťují vlastní látkovou výměnu. Kdybychom dokázali do tohoto soustrojí enzymů nasypat písek v podobě léku, celá mašinérie by se zadrhla a bakterie by uhynula. Na první pohled nabízejí bakterie nespočet cílů pro léky, které by účinkovaly na tomto principu. Zdání však klame.

Tým německých biologů vedený Dirkem Bumannem z berlínského Ústavu Maxe Plancka pro výzkum infekcí publikoval ve vědeckém časopisu Science výsledky výzkumu, který se soustředil na látkovou výměnu salmonel. Tyto bakterie jsou původci řady onemocnění a patří k velmi dobře prozkoumaným mikroorganismům. Vědci z nich získali asi 700 enzymů, které vypadaly jako slibný cíl pro nové antibiotikum. Záhy ale zjistili, že salmonely jsou proti takto vedeným útokům dobře pojištěny. Za více než čtyři stovky enzymů mají připravenou nějakou náhradu. Pokud jim zablokujeme zpracování nějaké živiny, dovedou rychle přepnout na rezervní program. V lidském těle se jim nabízí nepřeberné množství surovin a salmonela z nich vybírá tu pravou podle momentální situace. Díky těmto pojistkám pro krizové situace zvládají zablokování enzymů bez větší úhony.

Také salmonely však mají své "Achilleovy paty". Jsou jimi enzymy zajišťující základní životní pochody. Bumannův tým jich objevil čtyřiašedesát. Téměř na všechny už ale míří současná antibiotika. Volné cíle nabízející se pro vývoj nových antibiotik už prakticky neexistují. U dalších choroboplodných bakterií nebude situace o mnoho lepší, protože mnohé sdílejí zranitelná místa látkové výměny se salmonelami.

"Nových cílů pro nová antibiotika je nedostatek," konstatují autoři studie.