Malajsijský premiér tvrdí, že svět ovládají Židé

Podle zpráv BBC byl Mahathirův projev na zasedání Organizace islámské konference často přerušován potleskem a některé výroky publikum odměnilo dokonce ovacemi vestoje. Reakce muslimského světa byla jednoznačně pozitivní a nic antisemitského na projevu odstupujícího malajsijského premiéra neviděl ani afgánský prezidetn Hamid Karzai či vysocí jemenští diplomaté, kterých se BBC ptala.

Bylo by až příliš jednoduché odsoudit tento výrok jako ukázku primitivního antisemitismu a zapomenout na něj. Především Mohamad Mahathir může být všechno možné, ale nikdy ho ještě ani nikdo z jeho odpůrců nepodezíral z nevzdělanosti a už vůbec ne z primitivismu. Za dvaadvacet let vlády dokázal v mnohonárodní Malajsii vytvořit sice lehce autoritářský systém, ve kterém je trestné i házení odpadků na zem, ale přivedl zemi k hospodářskému rozkvětu a stabilitě.

Byl a zůstává živoucím a pro transatlantické politické myšlení lehce zneklidňujícím důkazem toho, že demokracie v azijských podmínkách není absolutní podmínkou hospodářského růstu. Mahathir navíc ve své řeči hovořil především o Muslimech. O Muslimech jako o národu, který je spojen a spojován vírou v islám bez ohledu na jazyk a etnický původ. Mahathir připomněl velkou islámskou civilizaci, která před deseti stoletími pokračovala v tradici vědy a umění antického Řecka, zatímco Evropa žila v hrubé primitivní nevědomosti temného ranného středověku.

A pak pokračoval: "Přes půl století bojujeme kvůli Palestině. A co jsme dosáhli? Nic". Odsoudil výslovně i extrémistické násilí na Blízkém východě jako zbytečné a kontraproduktivní. Vidíme, jak někteří naši lidé jednají iracionálně. Útočí a zabíjejí kohokoliv, včetně souvěrců muslimů, jenom aby se zbavili hněvu a frustrace". Mahathir vyzval Muslimy, aby se vrátili k původnímu islámu, postavenému na hodnotách "míru, přátelství, bratrství, a tolerance mezi lidmi". "Naší reakcí je však namísto toho jenom více a více zuřit. Jenomže rozhněvaní lidé nepřemýšlejí jasně".

A teprve v tomto místě, jako absolutní kontrast ke zbytečné a kontraproduktivní zuřivosti frustrovaného muslimského světa Mohamad Mahathir pronesl výrok, který velká část západního světa pochopila jako ostrý antisemitský výpad. Zvláště, když ho Mahathir doplnil větou, že není nadále možné, aby pár milionů Židů ovládalo 1,3 miliardy Muslimů. A o to víc, když se ještě v úterním rozhovoru pro list Bangkok Post vyjádřil, že negativní reakce na jeho výrok na Západě jenom dokazují, že Židé skutečně kontrolují celý svět.

Z evropského a severoamerického hlediska je věc jasná. Antisemitismus nejhrubšího zrna. Reakce muslimského světa však ukazují na to, že existuje i jiná možná perspektiva, která v sobě nenese špatné svědomí vzájemného holocaustu Evropanů. Globalizace v posledních desetiletích znamená i to, že Západ a islám, se po staletích nestýkání začínají nejenom stýkat, ale i mísit.

Islám je dnes rozšířen ve více zemích, než kdykoliv v historii. Západní firmy pracují ve všech islámských zemích. Islamofobie na západě je srovnatelná s frustrací, kterou Muslimové pociťují při pohledu na řadu problémů, včetně Blízkého východu, které vnímají jako svoji porážku a ponížení. Před nedávnem jsem ocitoval výrok arabského novináře, který chtěl popsat velikost šoku, který normální Arab, a tedy Muslim, prožíval, když v televizi viděl americké tanky vjíždět do Bagdádu. "Jenom si zkuste představit", řekl svým americkým kolegům, "že byste se museli dívat, jak irácké tanky jedou v New Yorku po Páté Avenue".

Je to dobré srovnání. Takže varovat před antisemitismem je a bude důležité. Ale z řeči za deset dní odstupujícího veterána azijské politiky Mohamada Mahathira je třeba slyšet především onu výzvu k Muslimům celého světa, aby islám byl jazykem míru, a ne nenávisti a násilí.