Maďarsko chystá referendum o občanství
Odhaduje se, že mimo území Maďarska dnes žije na 2,5 milionů Maďarů. Nejvíce jich je v Rumunsku, asi 1,7 milionu, na Slovensku okolo půl milionu, 160 tisíc na Ukrajině a 300 tisíc v srbské Vojvodině. Referendum požadoval Světový kongres Maďarů, který na jeho vypsání získal 275 tisíc podpisů, zatímco maďarská ústava vyžaduje k vypsání referenda jen 200 tisíc hlasů.
Odhlédněme teď od skutečnosti, že například na Slovensku vyvolávají podobné snahy Budapešti "pečovat" o zahraniční Maďary nevoli oficiálních představitelů. Prezident Maďarska, Ferenc Mádl, už přislíbil, že referendum vypíše do 90 dní.
Právě on je nyní na návštěvě v soustátí Srbsko a Černá hora, kde situace maďarské menšiny vyvolává zvýšený zájem nejen v Budapešti, ale například i v Evropském parlamentě.
Dnešní vydání deníku International Herald Tribune přináší reportáž z města Subotica, které leží na srbské straně společné hranice s Maďarskem. Tuto oblast také navštívil maďarský prezident Mádl. Když se tamní maďarská rodina Setétů chystala vypravit ve středu ráno do školy svou třináctiletou dceru, zažila šok. Do vrat jejich domu byl zabodnut 40 centimetrový nůž a pod tím nastříkán rudou barvou srbský nápis - smrt Maďarům. Není to první nepříjemnost, kterou zmíněná rodina se Srby zažila. 19letého syna Denise zase zmlátila skupina podnapilých Srbů, když se vraceli z nočního klubu. Podobných incidentů byly v posledních měsících mezi Srby a Maďary zaznamenány desítky.
Přitom během balkánských válek, kdy v průběhu 90. let minulého století zahynulo v zemích bývalé Jugoslávie odhadem 300 tisíc lidí, byla srbská Vojvodina, kde Maďaři tvoří 15 procent obyvatel, oblastí relativního klidu. Místní maďarské politiky to nyní zneklidňuje. Varují, že dosavadní incidenty se mohou přiostřit. Souhlasím s tím, že v tuto chvíli nejsou incidenty tak strašným problémem, nicméně vzpomeňme si, jak začínaly války v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině nebo v Kosovu, říká Józef Kasza, předseda Aliance vojvodinských Maďarů.
Srbské úřady většinou tvrdí, že podobné incidenty nejsou motivovány národnostně. Náměstkyně srbského ministra pro národnostní menšiny, Jelena Markovičová, říká, že prohlášení maďarských politiků z Vojvodiny jsou motivována lokálními volbami, které v Srbsku proběhnou v neděli. Maďarské strany prý vzbuzováním pocitu nebezpečí chtějí jen získat více voličů. Srbské úřady při vyšetřování incidentů většinou konstatují, že potyčky a výhrůžky nejsou ve skutečnosti protimaďarsky orientované a že jde o činnost chuligánských band.
Maďarský ministr zahraničí, László Kovács, vyzval srbské úřady, aby se snažily incidentům předcházet. "Je to otázka bezpečnosti a pořádku a já jsem si jistý, že se srbské úřady nijak na organizování násilností nepodílely", dodal Kovács.
Srbský prezident, Boris Tadič, ujišťoval během úterního setkání v Bělehradě maďarského prezidenta Mádla, že zprávám o etnickém násilí věnuje maximální pozornost. Otázka dodržování lidských práv a práv menšin je pro mě prioritou. Požádal jsem vojvodinské úřady o analýzu a podrobné vyšetření všech incidentů, prohlásil Tadič po jednání s Mádlem. V podobném duchu se vyjádřil i srbský premiér Koštunica. Maďarský prezident během návštěvy ale konstatoval, že násilnosti jsou skutečností, která by se neměla opakovat.
Jenže celá věc neunikla pozornosti Evropského parlamentu. Ten na svém pátečním zasedání bude projednávat deklaraci o rostoucím mezietnickém napětí ve Vojvodině. Nesouhlasí totiž s verzí srbských úřadů, že by šlo o pouhé chuligánství a do oblasti dokonce hodlá vyslat vyšetřovací tým poslanců. Snad je nyní ještě čas zabránit eskalaci. Doufejme, že Srbsko nestojí před novým vážným etnickým problémem, jak už píší některé evropské deníky.
