Má Barack Obama nějakou blízkovýchodní strategii?
Podle nedávných zpráv Washington ujistil Teherán, že americké bezpilotní letouny, které v Sýrii bombardují pozice Islámského státu, nebudou útočit na armádu prezidenta Bašára Asada.
Minulý týden pak Barack Obama vyzval své poradce, aby zrevidovali americkou politiku, neboť dospěl k závěru, že Islámský stát zřejmě nebude možné porazit bez odstranění Asada, napsal server stanice CNN.
Poradní tým se podle něj už několikrát sešel, aby vypracoval novou strategii. Bílý dům to popírá a opakuje, že Spojené státy se snaží posilovat umírněnou syrskou opozici.
Před několika dny pak Obama prohlásil, že aktivně neusiluje o Asadův pád ani s ním nespolupracuje na likvidaci Islámského státu, citovala prezidenta agentura Bloomberg.
Zatímco donedávna byl Obama hlasitým odpůrcem nasazení amerických pozemních jednotek v Sýrii a Iráku, teď připouští, že „existují určité okolnosti, za nichž Spojené státy možná budou muset vojáky vyslat“, ale odmítl tyto okolnosti upřesnit.
Mezitím schválil zdvojnásobení počtu amerických vojenských poradců v Iráku, takže jich v zemi bude 3100.
Obamovu tápání se vysmívá New York Daily News a připomíná výrok, který Obama pronesl v roce 2008 ještě jako senátor: „Když někdo nemá celkovou strategii, neexistuje jasná definice úspěchu. Vedení války bez konce nepřinese americkému lidu bezpečí.“
O 44 měsíců později vypukla syrská občanská válka a dnes Obama 14 týdnů po zahájení tažení proti Islámskému státu „hledá strategii“. Podle současných zpráv se přiklání ke svržení Asada, což je radikální a riskantní odklon, který vyvolává otázku: Kdo se potom v Sýrii ujme vlády?
CNN naznačila, že Obama má v plánu zbavit se Asada, ale ponechat u moci většinu členů jeho baasistického režimu, možná zčásti jako předehru k dohodě o íránském jaderném programu s mulláhy v Teheránu, kteří jsou hlavními Asadovými ochránci.
Spodní proudy v těchto vodách jsou však příliš zrádné, než aby se o nich dalo byť jen uvažovat, natož pak v nich plout, varuje New York Daily News. Jisté ale je, že se rozplývá Obamova naděje na oslabení či likvidaci džihádistické hrozby.
19 měsíců poté, co se Islámský stát odštěpil od Al-Káidy, jsou dnes obě teroristické skupiny opět spojenci a bojují bok po boku proti Asadovi i zbytkům sekulárně orientovaných povstalců, na něž Amerika tolik spoléhá.
Obama zanedbával Irák, dokud tam a v Sýrii Islámský stát neobsadil rozsáhlá území, a potom zveřejnil videonahrávky islamisty páchaných zvěrstev včetně brutálních vražd Američanů.
Po určitém váhání zahájil letecké tažení s cílem Islámský stát vytlačit, ale to, co tehdy označil za omezenou humanitární misi, se brzy začalo protahovat. „Nedovolím, aby byly Spojené státy zavlečeny do další války v Iráku,“ prohlásil Obama.
Přestože se však náklady na tuto misi blíží 10 milionům dolarů denně a počet vojenských „poradců“ v Iráku roste, Islámský stát stále ovládá území o rozloze 26.000 čtverečních kilometrů.
Nejvyšší velitel americké armády Martin Dempsey teď odhalil, že americké vedení „vzhledem k neslavnému výkonu iráckých spojenců rozhodně zvažuje nutnost zapojení amerických jednotek do pozemních bojů“. Obama zkrátka mění strategii skoro vždy, když hovoří k americkému lidu.
Islámský stát je však nadále silný a postupuje a věrnost mu přísahala i radikální skupina Ansár bajt al-maqdis na Sinajském poloostrově a další menší uskupení v Alžírsku, Libyi a Jemenu.
A to nemluvíme o úspěších jeho bratranců z Al-Káidy v regionálních odnožích na celém světě. Nabízejí se tak dvě otázky pro amerického prezidenta – „Máte nějakou celkovou strategii?“ a „Jaká je vaše jasná definice úspěchu?“ uzavírá New York Daily News.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
