Lukáš Jelínek: Sněmovna chystá novou podobu interpelací
Venku se potýkáme s aprílovým počasím, ale ve Sněmovně tají ledy. Však už taky bylo na čase. Vládní koalici slouží dolní parlamentní komora jako průtokový ohřívač, kterým se co chvíli snaží prohnat pro ni důležitou legislativu, aniž by o ní důkladně hovořila s opozicí. Ta má zase Sněmovnu za prkna, která znamenají svět, pročež se nás snaží v míře vrchovaté bavit obstrukčními estrádami.
Výsledný stav je takový, že zatímco se poslanci přou o několik citlivých zákonů, ostatní stojí v sáhodlouhé frontě a kvalita samotného legislativního procesu spolu s parlamentní kulturou vytrvale klesá.
Čtěte také
Mnozí se domnívají, že náprava může přijít se změnou jednacího řádu Sněmovny. Ten je ale pouze nástrojem v rukou politiků, podstatná je jejich ochota k férové hře a dialogu bez předsudků. Už proto by nás při té bídě měla těšit aspoň první vlaštovka v podobě předběžné domluvy na nové podobě interpelací.
V parlamentních demokraciích by měly být výkladní skříní zákonodárného sboru. Opozice při nich klade vesměs nepříjemné otázky a vláda se je snaží zodpovědět. Srozumitelně a pro veřejnost atraktivně se tak dají zarámovat politická témata hýbající společností.
Nedostatek důvěry
Jenže česká podoba interpelací postrádá švih a úroveň těch, které můžeme sledovat v západních parlamentech. Patří jim každý čtvrtek, kdy Sněmovna zasedá. Dopoledne se poslanci věnují písemným interpelacím, u nichž se předpokládá široká diskuse.
Čtěte také
Přesto se ministři nezřídka spoléhají na jediné písemné vyjádření a touhu poslanců po zevrubném rozboru ignorují.
Odpoledne potom probíhají interpelace ústní. Nejde ale o souboj tělo na tělo. Zvlášť když premiéři a ministři napříč partajním spektrem a volebními obdobími se řídí zásadou „ptejte se mne, na co chcete, a já vám, na co chci, odpovím.“ Žádný div, že při takových interpelacích zejí prázdnotou lavice vládní i poslanecké a z občanů je sledují jen masochisté a nenapravitelní snílci.
Když se vládní většina rozhodla připravit novelu jednacího řádu, byla na místě skepse. Zvlášť když víme, jak má ve zvyku lámat věci přes koleno. K čestnému souboji patří, že se v jeho průběhu nemění pravidla hry. Proto by bylo správné, kdyby i nový jednací řád platil až pro poslance zvolené v příštích volbách. Přesto jeden bod konfliktně nepůsobil – interpelace.
Čtěte také
Leč bylo to jen zdání. Opozice měla pocit, že se ji koalice opět pokouší zkrátit na jejích právech. Nakonec však jaksi „na zkoušku“ kývla. Nově by se ústně interpelovalo během každé schůze ve středu, čtvrtek a pátek ráno mezi osmou a devátou hodinou.
Na každý interpelační den by předem byli nahlášení celkem tři ministři vybraní podle jejich časových možností a aktuálních politických témat. Šance něco se dozvědět by byla opět o trochu vyšší. Asi se hned tak nedočkáme duchaplných a obsahově hutných verbálních přestřelek jako v britské dolní sněmovně, pro začátek ale postačí, když se přestane trapně mlátit prázdná sláma.
Pamatujme ovšem, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Pro hladší chod Sněmovny jsou zapotřebí důležitější kroky. Například rychlejší schvalování programu jednání, na něž dnes poslancům leckdy nestačí ani dlouhé hodiny.
Rovněž probírání zákonů ve třetím čtení by nemuselo být omezeno jen na středeční a páteční dopoledne. Citlivým bodem je délka a počet diskusních vystoupení poslanců k projednávaným položkám. Shoda na tom, zda nechat volené zástupce do sytosti vypovídat, anebo zda po německém vzoru určit poslaneckým klubům časovou dotaci, kterou pak rozdělí mezi své členy, se hledá obtížně.
Některé problémy se zkrátka ze dne na den nevyřeší, zvlášť když pramení z nedostatku důvěry. Tím víc si aspoň važme rýsující se dohody nad interpelačními bloky.
Autor je politický analytik
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
