Lukáš Jelínek: Revolucionáři z KSČM. Nebo obchodníci s mocí?

16. duben 2018
Předseda komunistů Vojtěch Filip

Kdyby vojenský zásah nepomohl ničemu jinému, tak aspoň dokázal spojit české komunisty, v jejichž řadách to hned z několika důvodů vře. Ovšem pohled na zahraniční politiku je spojuje.

Předseda Vojtěch Filip, jenž se na víkendovém sjezdu chystá obhajovat mandát, uvedl: „Jednoznačně odsuzuji útok USA, Británie a Francie v Sýrii. Vojenské ataky nikdy nepřispěly k řešení, naopak přiostřují napětí a právě tento útok může mít katastrofický dopad.“

Europoslankyně Kateřina Konečná, jež bude Filipovou vyzývatelkou, emotivně poznamenala: „Hnusí se mi americké pojetí demokracie vyvážené na hlavních pušek a raket.“

Josef Skála, dnešní první místopředseda a rovněž kandidát na předsedu, rovnou téma propojil s domácí politickou situací. Domnívá se, že vládní podpora spojeneckého zásahu v Sýrii v reakci na použití chemických zbraní může ovlivnit jednání o podpoře vlády Andreje Babiše.

„Je to už třetí úlitba straně války, kterou pan premiér a ministři ANO udělali. Lidé jako já a celé vedení KSČM jsme bombardováni členy a i lidmi ze širší levicové vlastenecké veřejnosti, jak dlouho můžeme něco takového tolerovat,“ řekl v nedělním vysílání TV Prima Josef Skála.

Kateřina Konečná za KSČM ve volební diskuzi s Martinem Veselovským v budově Českého rozhlasu v Ostravě dne 20.5.2010

Zatímco v zahraniční politice žádný kovaný komunista nepochybuje, v té tuzemské lze cítit tápání. Komunisté v loňských sněmovních volbách propadli na své historické dno. Získali jen 7,76 procent hlasů a 15 mandátů. V roce 2013 to bylo o pět procent a 18 mandátů víc.

Průnik do salónu

Zatímco nekomunisté si mohou myslet, že komunisté zvolna vymírají, komunisté mohou vinu svalovat na předsedu Filipa, který je spíš kuloárním machiavelistou než táborovým řečníkem vedoucím davy do bojů za lepší zítřky.

Části členů KSČM to začíná upřímně vadit. Poslední šancí Filipa a jeho spojenců ve vedení, jak se zachránit, je etablovat partaj jako tichého podílníka exekutivy. Prostě je zde šance, že po 29 letech získají komunisté přímý vliv na vládu, možná i na nějaké z ministerských křesel a na obsazení fleků v orgánech státních podniků. Co holt nejde po zlém, dá se dosáhnout licitováním s hnutím miliardáře Babiše.

Josef Skála

Dokonce když sociální demokracie opustila jednací stůl s ANO, tak jí komunisté vyčítali, že je moc náročná. To oni takoví nejsou. Kde to jde, přivírají nad pravicovými akcenty babišovců oči. Vzdali i tlak na změnu daňové politiky.

Určitě je dost komunistů, kteří Filipův postup schvalují. Poslední roky v komunální a krajské politice ukázaly, že KSČM stále častěji reprezentují mladší lidé, leckdy s manažerskou zkušeností a technokratickým uvažováním, pro něž patří fráze o zájmech proletariátu do starého železa. Odklon komunistů od internacionalismu se zase prokázal na pozadí migrační krize.

Přesto se Skálovo tradicionalistické křídlo, v němž najdeme i jedince hrdě se hlásící ke Gottwaldovu, Stalinovu či Brežněvovu odkazu, snaží vracet do hry ideologické motivy.

Samotný Skála se přitom dovede i usmívat, mluvit a chovat nenuceně, jako by si hrál na českého Corbyna. Na rozdíl od Filipa by kroky vedení konzultoval s členskou základnou. A svým soudruhům připomíná, že mají být tvrdí a důslední, zkrátka radikální levicí.

Lukáš Jelínek

O to víc bude zajímavé sledovat jeho střet s Filipem o předsednickou židli. Se Skálou mohou být komunisté silnější, leč dál z dobrých důvodů odstrkovaní. S Filipem či Konečnou třeba proniknou do nejednoho salónu. Ale až jednou vyšumí, nebude se na ně vzpomínat jako na revolucionáře, nýbrž jako na tuctové obchodníky s mocí.