Překotný vývoj, který doznaly americko-severokorejské vztahy, v posledních týdnech přiměl odborníky k intenzivním úvahám o tom, jestli se ledy skutečně prolamují, nebo zda je o pouhou proklamaci snahy ke smíření.
Ta buď vyšumí do ztracena, nebo skončí novým kolem ostrého konfliktu. Rychlost sledu událostí nechává zatím mezinárodní společenství skeptické, nejviditelnější je rezervovanost u japonského premiéra Šinza Abého. Severokorejský lídr Kim Čong-un se zatím ale své nové linie drží a propustil tři vězněné Američany.
Historický moment, na který se dívá celý svět. Na hranici mezi severní a jižní Koreou se koná přelomový summit Korejské republiky a KLDR. Oba vůdci vydali závěrečné prohlášení, ve kterém zdůrazňují mír a jednotu.
Stalo se to po návštěvě amerického ministra zahraničí Mike Pompea. Podle Trumpa je propuštění tří Američanů odstraněním překážky, která stála v cestě uvolnění amerických sankcí vůči KLDR. Kim Čong-un také prohlásil, že KLDR zastaví testy jaderných zbraní a střel dlouhého doletu a zavře svoje testovací základny.
Denuklearizaci ovšem slíbil, pouze pokud mu USA zaručí bezpečnost. Kim už dříve uvedl, že KLDR nebude potřebovat jaderné zbraně, pokud nebude ohrožována. Levicový list Guardian píše, že Kim tím myslel přítomnost 28 tisíc amerických vojáků v Jižní Koreji a že může požadovat stažení části z nich. A to je právě to úskalí, že rozsah a povaha Kimových požadavků není známa.
Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa byla smlouva šílená, protože nemohla Íránu zabránit v získání jaderných zbraní.
Je totiž jasné, že celý proces se klidně může zastavit na jednotlivých slovech. Toto skřípání dobře rozběhnutých procesů se ovšem může projevit až po určité době, jelikož samotná cesta k jadernému odzbrojení by byla dlouhá. Jak dlouho bude vše růžové, se ukáže, až dojde právě na odstraňování sankcí nebo požadavky KLDR. Zatím ovšem jak USA, tak KLDR opatrně sondují chladné vody a snaží se navazovat diplomatický kontakt.
Stejně jako při předchozí návštěvě Pompea – tehdy ještě jako šéfa CIA - v KLDR bylo i teď ústředním cílem dojednání detailů ohledně plánovaného summitu USA-KLDR, na němž by mělo dojít k prvnímu setkání lídrů obou zemí, Trumpa a Kim Čong-una. Trump zároveň vyloučil, že místem setkání bude demilitarizovaná zóna mezi oběma Korejemi. Že by šlo o cokoliv víc, než o potřesení rukou, se zatím neočekává.
To, jaké důvody KLDR vedly k obratu, může pomoci rozklíčovat, jaké cíle si v procesu liberalizace vztahů s USA vytýčila. Pompeo se při své poslední návštěvě setkal, jak s Kim Čong-unem, tak také s bývalým šéfem tamního zpravodajství Kim Yong Cholem, který amerického ministra zahraničí ujistil, že změna kurzu KLDR od rozvoje jaderných zbraní ke snaze o ekonomickou prosperitu není výsledek nátlaku způsobeného americkými sankcemi.
Američtí konzervativní politici si naopak mnou ruce, že Trumpova politika maximálního nátlaku je hlavní příčinou obratu ze strany KLDR. Odborník Van Hipp, který dříve působil v americké armádě, konzervativní televizi Fox News řekl, že předchozí umírněná politika G. W. Bushe, který vymazal KLDR ze seznamu zemí sponzorujících teroristy, nefungovala.
Hipp dodal, že Kima k vstřícným gestům přiměla také Čína, s níž má KLDR od nástupu Kima v roce 2011 napjaté vztahy. Podle Hippa totiž Čína začala uplatňovat některé americké sankce uvalené na KLDR. Čínská vstřícnost vůči USA sice mohla být pro Kima poslední kapkou, ale jeho motivace může být spíše rozsáhlejší.
Ve východní Asii se teď dějí překotné změny a izolace by Severní Koreji mohla uštědřit velké rány. Hrát prozatímně spícího nepřátelského brouka se KLDR v regionu okolních států nevyplácí a Kim proto začal hrát aktivnější roli. Snaží se rozhodit hráče a skutečně každý reaguje jinak. V dubnu letošního roku se Kim Čong-un setkal s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem.
Letos Kim také dvakrát navštívil Čínu a setkal se tamějším prezidentem Si Ťin-pchingem. Oproti tomu japonský premiér Šinzo Abé Trumpa varoval, že za obratem KLDR může být snaha odvrátit pozornost od vývoje raket středního doletu, které jsou schopné Japonsko zasáhnout.
Svoji nečitelnou politikou si může KLDR zkoušet sousedy nejen rozdělovat, ale získávat od nich drobné ekonomické výhody. Navíc uvolnění amerických sankcí a zlepšení vztahů s Čínou může severokorejskému režimu přinést prosperitu, která pokud bude velmi pozvolna a státem řízená, může režim pomoci ještě více stabilizovat.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
