Luboš Kreč: Prozření velkých technologických firem

Čtyřicetiletý švédský podnikatel v něm oznámil druhé kolo škrtů, takže po jarních osmi stovkách odejde dalších 1500 lidí. To samo o sobě není tak podstatné, za pozornost ovšem stojí argumenty, kterými nelehké rozhodnutí zdůvodnil. 

Čtěte také

Luboš Kreč: Pozor na Muska!

V podstatě napsal, že v minulých letech, které IT firmám přály a kdy se zdál být nadbytek všeho, především pak levných peněz, ve Spotify mohutně investovali do svého růstu bez ohledu na to, jak velký to dávalo ekonomický smysl.

Pár citací pro ilustraci: „Stali jsme se sice produktivnější, ale ne efektivnější.“ Nebo: „Je mezi námi příliš mnoho těch, kteří dělají práci pro práci, místo aby dělali něco se skutečným dopadem.“

Pravý byznysový pohon

Kudy z toho ven? Podle Daniela Eka je nutné se vrátit zpět a být štíhlejší, kreativnější, důmyslnější a v důsledku inovativnější. Ostatně robustní korporátní struktura bývá obvykle spíš brzdou, ne motorem pokroku.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Krach WeWork odhalil víc bublin najednou

Spotify není jediná technologická společnost, která si podobným uvědoměním prochází. Něco podobného prožívali v posledních měsících v kryptoměnové burze Coinbase, v burzovní aplikaci Robinhood nebo dokonce i ve Facebooku, resp. jeho mateřské skupině Meta.

Covidové roky, které postavily řadu oborů na hlavu, znamenaly v technologickém sektoru opravdovou bonanzu. Ceny startupů, jež jinak pálily peníze raketovým tempem, rostly strmě vzhůru, investoři rozhazovali miliardy dolarů, na burzách bylo vše zalito sluncem. Zisk, efektivita, přidaná hodnota? Po tom se ptal jen málokdo.

Tyhle časy jsou pryč a je to dobře, protože tím pravým byznysovým pohonem jsou tlak na efektivitu a potřeba mít zdravé ekonomické základy. Ty opravdu velké projekty vznikají právě v tomto prostředí, a nikoli tam, kde firmy zaměstnávají týmy, jež podporují další týmy, které pomáhají zase jiným týmům nad nimi.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru CzechCrunch