Lovecké zvyky neandrtálců

Neandrtálce občas stále neprávem pokládáme za tupé bratrance našich předků. Přestože se nyní zdá být jasné, že neandrtálci byli aktivní lovci a ne jen mrchožrouti, jak bylo dříve odhadováno, jejich lovecké dovednosti zůstávají záhadou. Holandští vědci analyzovali nálezy ze dvou neandrtálských sídlišť a došli k závěru, že jejich obyvatelé museli být velice zdatní lovci, kteří si nijak nezadali s našimi předky. Neandrtálci dokázali ulovit i tak impozantní zvířata, jakými byli srstnatí nosorožci, bizoni a hnědí medvědi. Především ale loveckou strategii přizpůsobovali momentálním podmínkám. Díky tomu dokázali ulovit jak osaměle žijící kořist žijících v hustých lesích, tak i stádní zvířata, která obývala rozlehlé pláně.

Překvapit stádní zvíře a oddělit jej v otevřeném terénu od ostatních není nic jednoduchého. Stepi plné zvěře proto přitahovaly velké tlupy neandrtálců, kteří při lovu přesně koordinovali činnost celé skupiny - což předpokládá vyspělé komunikační schopnosti. Výzkum také ukázal, že neandrtálci při lovu preferovali stejný typ kořisti jako jejich největší konkurenti hyeny. Podle zprávy z Nizozemské vědecké nadace (NWO) je však neandrtálci díky vyšší inteligenci v lovu velkých zvířat s přehledem překonávali.