Lovci mamutů si potrpěli na přílohy

Představa, že pravěcí lidé byli téměř výhradní masožravci a k rostlinným zdrojům potravy se obraceli jen v dobách nouze, je podle italských archeologů příliš zjednodušená. Vznikla především proto, že kosti se zářezy po čepelích kamenných nástrojů vydrží na archeologickém záznamu desetitisíce let, zatímco zbytky rostlinného materiálu, které by svědčily o „všežravosti“ pravěkých lovců, se zachovají jen výjimečně.

V poslední době však představa pravěkého člověka jako výhradního masožravce dostala několik trhlin. Na nalezištích z doby kamenné na Blízkém východě archeologové objevili důkazy o konzumaci rostlinné stravy. Další hřebíček do rakve přinesl objev škrobových zrn na kamenných nástrojích, které pocházejí z Itálie, Ruska a také České republiky (naleziště Pavlov). Nástroje jsou staré přibližně 30 000 let. Některé z nich sloužily jako mlecí kameny, na kterých „lovci mamutů“ mleli zrna trav a kořínky či výhonky orobince a kapradin. Škrobová zrna tak ukazují dvě věci. Zaprvé, pravěcí lovci měli mnohem komplexnější a „modernější“ stravu, než jsem se zatím domnívali. A za druhé, produkce mouky zřejmě počátky zemědělství předběhla o dobrých 20 000 let.

Zdroj: PNAS