Litva se stala novým členem eurozóny
Eurozónu 1. ledna posílila Litva, která tak završila čtvrt století trvající přechod od komunistické ekonomiky ke společné evropské měně, píše agentura Blooomberg.
Země s třemi miliony obyvatel se stala 19. členem eurobloku a premiér Algirdas Butkevicius si na hlavním náměstí Starého Města ve Vilniusu na Nový rok slavnostně vybral z bankomatu první eura.
Teď jsou v eurozóně už všechny pobaltské státy – Estonsko se připojilo v roce 2011 a Lotyšsko vloni.
Litva tento krok udělala v době, kdy bývalé země sovětského bloku usilují v době rostoucí ruské expanze o větší bezpečnostní záruky ze strany svých západních spojenců, připomíná agentura Blooomberg.
Státy, které přijmou euro, musí splnit určitá kritéria. Litva je však možná na řadu let poslední zemí, která do eurozóny vstoupila. Pouze Rumunsko si vytyčilo cíl stát se jejím členem do roku 2019, ale další východoevropské členské státy Evropské unie jako Polsko, Česká republika a Maďarsko se ze všech sil drží svých měn.
Pro Litvu je přijetí eura příslibem politické a hospodářské prosperity. Získá možnost podílet se na rozhodování Evropské centrální banky i přístup k jejím fondům a levnějším půjčkám. Podle litevského premiéra má však přijetí eura pro jeho zemi zejména geopolitický význam.
Litva, která vstoupila do Evropské unie i Severoatlantické aliance v roce 2004, považuje evropskou měnu i za hospodářskou obranu před Ruskem. Minulý měsíc uvedla svou armádu na pět dní do bojové pohotovosti v reakci na ruskou vojenskou aktivitu u svých hranic.
Počet ruských vojenských letounů, které zachytilo NATO nad Baltským mořem u hranic svých členských států, se v roce 2014 ztrojnásobil.
„Čím blíže jsme k Západu, tím dál jsme od Východu,“ konstatoval nedávno guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas. Uznal sice, že by se jako bankéř neměl zapojovat do geopolitických diskusí, ale taková jsou zkrátka fakta, prohlásil.
Litva se do eurozóny pokusila vstoupit dvakrát, ale poprvé, v roce 2006, jí bylo členství odmítnuto, protože o jednu desetinu procenta nesplnila přijímací kritéria. O dva roky později pak litevská inflace vyskočila na 12,5 %, země upadla do hospodářské krize a nezaměstnanost se zdvojnásobila. Jen v roce 2010 odjela do zahraničí hledat práci tři procenta obyvatel.
Dnes je už hospodářství v mnohem lepším stavu, i když Litva bude patřit k nejchudším členům eurozóny.
Hrubý domácí produkt v přepočtu na hlavu dosahoval v roce 2013 jen 73 % evropského průměru, což je stejně jako v Řecku či Estonsku, ale více než v Lotyšsku. Na letošní rok však centrální banka předpovídá tříprocentní hospodářský růst.
Litevci vstup do eurozóny podporují – v listopadu si jej přálo 53 % obyvatel, zatímco v březnu 2006 to bylo jen 31 % lidí. Odpůrci eura se nejvíc obávají zvýšení cen a menší procento nechce ztratit národní identitu.
Evropa získala novou minci – na litevském euru je rytíř na koni s mečem a štítem, státní znak Litevské republiky, který zdobí její měnu už od 14. století, uzavírá agentura Bloomberg.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
