Listopadový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
Astronomové lidstva
Rozhovor Evy Bobůrkové s Miroslavem Bártou.
Studuje civilizaci starověkého Egypta, ale nemůže se vyhnout paralelám se současným stavem světa. V rozhovoru pro Vesmír Miroslav Bárta vzpomíná na svou první expedici, na rok, kdy se stal držitelem koncese v Abusíru, na změny, které se v Egyptě během těch téměř 25 let odehrály, ale neodpustí si ani kritiku dnešního školství a financování vědy.
Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě v Hamburku. V současné době je profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově. V Egyptě působí od roku 1991, vede české výzkumy v Súdánu a Egyptě, jeho hlavní náplní je nyní výzkum pyramidového pole v Abusíru.
Transplantace stolice a infekce Clostridium difficile
Slovní spojení z titulku článku autorů Sylvie Polévkové a Ladislava Machaly není popisem hesla ze slovníku vulgárních výrazů, ale je seriózní léčebnou metodou těžkého infekčního zánětu tlustého střeva zvaného klostridiová kolitida. Toto vážné infekční onemocnění, způsobené mikroorganismem Clostridium difficile, se v poslední době vyskytuje stále častěji jako komplikace léčby širokospektrými antibiotiky.
O lidech a ledovcích v pohoří Cordillera Blanca v Peru píše Jan Klimeš
Horské ledovce a jezera v peruánském pohoří Cordillera Blanca zkoumají desítky let nejen místní odborníci, ale i mnoho zahraničních vědců. Zajímá je především chování ledovců v souvislosti se zásobováním vodou a bezpečností obyvatel v horách.
Z článku O lovu kytovců od autora Jana Plesníka
Jako každá mnohostranná dohoda je i Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství založena na naivním předpokladu, že pokud na sebe vláda určitého státu převezme závazky, bude je dodržovat. Navíc lze zcela v souladu s mezinárodním právem vyhlásit výjimky…
Této možnosti využily kromě bývalého Sovětského svazu dvě severské země – Norsko a Island. Norové loví po část roku ve svých výsostných vodách stále početného plejtváka malého (Balaenoptera acutorostrata), a to z menších rybářských lodí, na něž se připevňují harpunová děla v době, kdy se u pobřeží nevyskytují tresky. Island se zaměřuje i na lov mnohem vzácnějšího a ohroženého plejtváka myšoka. Japonsko zvolilo zcela jiný přístup. Úmluva povoluje domorodcům (např. Čukčům) tradiční lov pro vlastní potřebu, ale také zabíjení kytovců pro vědecké účely.
Žádná země na světě nepovažuje velrybářství za tak významnou součást národní kultury jako Japonsko. Jeho představitelé nejednou zdůraznili, že odmítání velrybářství vychází z odlišných kulturních tradic a vypjatého antropomorfismu. Na mase velkých kytovců vyrostla po prohrané druhé světové válce celá generace Japonců (r. 1947 tvořilo víc než polovinu v zemi konzumovaného masa a r. 1954 ho povinně zavedl do škol zákon o školním obědě).
Kulohlavci z Faerských ostrovů
O tradičním lovu kulohlavců na Faerských ostrovech, který není komerční a může se ho zúčastnit kdokoli (je známý pod názvem grindadráp), píše Jan Plesník a Jan Farkač. Články jsou doplněny fotografiemi Jany Kocourkové, která k nim napsala:
„Když jsme na ostrově Vágar projížděli silnicí nad pobřežím kolem zálivu u Sandavágur, naskytla se nám na přístavní plošině podívaná, která nás zcela šokovala. Desítky zpola vykuchaných a „vybouraných“, případně „dělených“ kulohlavců člověk jen tak neuvidí. Sjeli jsme silničkou do přístavu a vyfotografovali tento šokující opuštěný hřbitov. Mezi dospělými kusy jsme našli i mláďata se zbytky pupeční šňůry, nenarozená, vyvržená rybáři při zpracovávání ubitých kytovců. Místní nám ochotně sdělili, že si víc masa už brát nebudou. Zdálo se nám nepochopitelné, že by mohlo jít jen o tisíciletou tradici, při které ale zjevně není prioritou lov pro obživu. Večer jsme pak na internetu viděli, jak vypadal lov – vlastně masakr – den předtím. V krvavém moři rybáři jásali nad každým zabitým a vyloveným
jedincem…“
Způsob lovu na Faerských ostrovech dlouhodobě vyvolává opakované a sílící protesty světové veřejnosti. Zvířata jsou čluny natlačena k pobřeží, a pokud sama neuvíznou u břehu, jsou tam tažena pomocí háku zaraženého do dýchacího otvoru. Na břehu je muži a chlapci (ženy a dívky přihlížejí a svým příbuzným nebo partnerům často hlasitě fandí) zabijí přetnutím míchy ostrým nožem.
Články o lovu kytovců doplňuje také Stanislav Chládek textem Indiánští lovci velryb.
Vícegenerační hvězdokupy
Jan Palouš, Richard Wünsch
Kulové hvězdokupy jsou velmi hmotné sféricky symetrické soustavy skládající se z několika set tisíc až jednoho milionu hvězd soustředěných v malém prostoru o poloměru pouhých několika parseků. Hustota hvězd je zde až milionkrát vyšší než v okolí Slunce. V naší Galaxii je zhruba 150 kulových hvězdokup; jsou rozloženy ve sférickém halu obklopujícím galaktický střed a jejich oběžná doba okolo něj je několik set milionů let.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
