Listopad 1989: Svatořečení Anežky České jako předzvěst pádu komunismu
Přesně před 25 lety svatořečil papež Jan Pavel II. Anežku Českou. Krátce na to se stala i jedním ze symbolů listopadové revoluce.
„Všechny podzimní události roku 1989, včetně svatořečení, byly předzvěstí komunistického pádu,“ uvedl v našem vysílání historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
Nikdo si ale nedokázal představit, že to bude nastartováno tak rychle, už za pět dní na Národní třídě, dodal.
Česká společnost i media se ke svatořečení postavila překvapivě vstřícně. „Nejen možností poutníků vycestovat na obřad do Vatikánu, ale byly i vydávány brožury k této příležitosti. Konalo se také věděcké shromáždění, kde se otevřeně hovořilo o roli Anežky Přemyslovny v našich dějinách.“
Kanonizace ve Vatikánu se zúčastnil i kardinál Tomášek, který byl v té době naprosto nezpochybnitelnou ikonou protikomunistického odporu, doplnil historik.
„Režim se toho snažil využít: Hned po jeho návratu se do Arcibiskupského paláce vydal tehdejší představitel tvrdého komunistického jádra Miroslav Štěpán. Před kamerami s Tomáškem hovořil, aby vzbudil dojem, že církev má zájem diskutovat s komunistickou mocí, což pak musel kardinál dementovat ve zvláštním prohlášení,“ popsal Jaroslav Šebek.
Zachraňovali jsme církev, bránili se duchovní, kteří podepsali spolupráci s StB
Biskup Václav Malý, blízký spolupracovník Václava Havla a první mluvčí Občanského fóra, přiblížil tíživou realitu tehdejších českých katolíků.
„Církev byla pod velmi ostrým dohledem Státní bezpečnosti: kromě tzv. církevního tajemníka existovalo v každém okrese speciální církevní oddělení, veškerá aktivita byla bedlivě sledována.“
To, co se nemohlo dít v kostelích, dělo se po bytech, vzpomínal na předlistopadovou éru Malý.
„Šlo o přípravu ke svátostem, biblické hodiny, různé přednášky, ale také o takzvanou létající univerzitu, šíření samizdatu, to vše se odehrávalo po domácnostech. To se po listopadu zásadně změnilo, už nebylo třeba nic tajit.“
Na křivdy předchozího režimu Malý vzpomíná s nadhledem. „Ano, ti lidé by měli být potrestáni, ale opravdu jsem necítil žádnou zášť: nechtěl jsem otravovat své srdce a své nitro stálým hlodáním nenávisti a hněvu.“
Podle něj bylo chybou Listopadu to, že nebyli popohnáni k zodpovědnosti ti, u nichž bylo zjištěno, že se dopustili trestných činů proti lidskosti.
To se týká i samotných církevních činitelů. „Spolupráci podepsalo asi 10 % katolických kněží. Mě to číslo překvapilo, že nebylo tak vysoké. To neznamená, že bych s tím souhlasil, ale na to, jak církev byla režimem sledována, je to číslo poměrně malé.“
Skoro nikdo se ale ke spolupráci s StB nepřiznal, vzpomíná Malý. „Ti lidé jednali, jako by se nic nestalo, někteří dokonce říkali, že tak zachraňovali církev.“
„Uvnitř katolické církve nedošlo k vyslovenému pokání, protože ti, kteří ho měli vyslovit, se spíše schovávali nebo se k tomu nevyjadřovali. Mělo ale dojít k jisté očistě, k níž nedošlo,“ zhodnotil polistopadový vývoj v katolické církvi biskup Václav Malý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.