Lidské bakterie ohrožují jeskynní malby

25. květen 2009

Sotva malby z jeskyně Lascaux unikly z ohrožení černou plísní, už podle odborníků musí čelit dalšímu nebezpečí.

Zdi jeskynního komplexu Lascaux v jihozápadní Francii zdobí realisticky vyvedené malby zvířat, které lidé vytvořili před 16 000až 17 000 let. Jeskyni náhodně objevilo několik dětí v roce 1940 a po druhé světové válce byla zpřístupněna veřejnosti. Denně jí prošlo asi 1800 lidí a malby začal poškozovat oxid uhličitý z vydechovaného vzduchu. V roce 1963 byla proto jeskyně pro veřejnost uzavřena. Další problém se objevil v roce 2001, kdy malby začala ohrožovat černá plíseň způsobená houbou (Fusarium solani).

Odborníci vytáhli do boje s pomocí fungicidu benzalkonium chloridu, který opakovaně aplikovali v letech 2001 až 2004. Houba ustoupila, ale fungicid zřejmě drasticky zasáhl do složení jeskynní mikroflóry. Analýza nově odebraných vzorků ukázala, že z jeskyně se stal rezervoár zvláště odolných lidských mikroorganismů, podobných těm, které se vyskytují v nemocnicích a klimatizačních systémech. Bakterie a prvoci se do jeskyně pravděpodobně dostali už s prvními návštěvníky, ale teprve fungicid jim dovolil namnožit se do té míry, že začali ohrožovat malby.

Francouzští a španělští mikrobiologové hledají, jak se nevítaných obyvatel jeskyně zbavit a malby zachránit. Zatím podle článku na stránkách New Scientist zvažují jak citlivou kontrolu jeskynního mikroklimatu, tak zničení organické hmoty, kterou se bakterie a prvoci živí, pomocí peroxidu vodíku.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.