Lidská kůže jako životní prostředí

Zdraví lidské pokožky mimo jiné spočívá v udržování delikátní rovnováhy mezi různými druhy jejích neviditelných obyvatel. Spektrum známých bakterií, které žijí na povrchu kůže, zatím vycházelo především z tradiční metody kultivace na Petriho miskách. Problém ovšem je, že mnohé bakterie v laboratoři rostou jen velmi neochotně, takže unikají pozornosti. Američtí mikrobiologové proto při výzkumu neviditelných obyvatel lidské kůže zvolili jiný přístup. Z 20 různých míst povrchu lidského těla odebrali vzorky, ze kterých izolovali bakteriální RNA. Podle ní pak identifikovali jednotlivé druhy kožních bakterií.

Touto metodou našli asi 1000 druhů a došli k závěru, že z pohledu bakterie se dá lidská kůže rozdělit na tři různá životní prostředí. Poněkud mastným místem pro život je pokožka mezi obočím nebo uvnitř ucha. Naopak podpaží je by se dalo přirovnat k vlhkému a teplému tropickému pralesu. Vyprahlá krajina se zase rozkládá například na předloktí nebo na dlani. Každou z těchto oblastí obývá zcela specifické spektrum bakterií. Nejrozmanitější co do počtu bakteriálních podnájemníků je podpaží, v jehož pokožce našlo domov 44 různých druhů bakterií. Nejméně druhů bychom podle informací na stránkách Science NOW naopak našli za ušima, kde jich v průměru sídlí jen 19. Co způsobuje takové rozdíly, zatím není jasné. Výsledky studie však vědci chtějí aplikovat ve výzkumu kožních onemocnění, jakými jsou například lupénka, ekzémy nebo třeba akné.