Lidovci spojili svoji budoucnost s Čunkem

Už nyní se objevují analýzy zpochybňující Čunkovo tvrzení, že peníze zamířily do bank kvůli tomu, že se stal starostou a tudíž nechtěl podnikat. Na konta byly zmiňované finance podle středeční Mladé fronty Dnes vloženy ještě před komunálními volbami. Tedy v době, kdy nebylo zdaleka jisté, že se Čunek stane zastupitelem a už vůbec ne, že usedne na radnici do křesla starosty. Lze si dobře představit, že dříve nebo později se začnou objevovat další informace, které budou zpochybňovat Čunkovo vysvětlení, jak k více než třímilionové sumě přišel.

Mirka Topolánka, jako šéfa kabinetu, by z toho nemusela bolet hlava. Předseda KDU-ČSL už není v jeho vládním týmu a tudíž může na další vývoj kauzy zdánlivě pohlížet s odstupem. Problém je v tom, že i přesto mu bude vytýkáno, že součástí jeho vládní koalice je strana, která má včele nedůvěryhodného člověka. Takže tlak na kabinet bude sice menší, nikoli však nulový. V této souvislosti je dobré zmínit jeden paradox. Dočasným šéfem ministerstva pro místní rozvoj se stane Milan Půček. Tedy člověk, kterého policie stíhá kvůli křivému svědectví v Čunkův prospěch. Přesto by problémy kolem dnes už bývalého místopředsedy vlády neměly rozložit koalici a vláda podle všeho přečká i plánované hlasování o nedůvěře, které hodlá vyvolat sociální demokracie.

Vývoj aféry kolem Jiřího Čunka bude tak klíčový pro budoucnost KDU-ČSL. Ta na svého současného šéfa zhruba před rokem vsadila jako na člověka, který dokáže přitáhnout lidovcům další voliče. Toto očekávání se nenaplnilo. Je samozřejmě sporné, zda by toho měla KDU-ČSL litovat. Čunkova popularita byla totiž v době nástupu do tzv. vysoké politiky založena svým způsobem na populismu a xenofobii. Lze si tudíž představit typ voličů, který by mohl lidovcům začít projevovat sympatie. Navíc je zřejmé, že strana neměla na přemýšlení o své budoucnosti de facto ani čas. Hodně energie jí i předsedovi bralo reagování na vývoj v Čunkově kauze.

Samozřejmě je věcí výhradně členů strany lidové, koho si vybrali do svého čela a jakým způsobem ho podporují. Myslet si však, že vysvětlením původu financí svého předsedy je problém definitivně vyřešen, by bylo poněkud naivní. Tento krok pouze umožnil lidovcům získat čas k tomu, aby si promysleli další kroky, jak budou postupovat v případě, že se na Jiřího Čunka budou hrnout další problémy. Zároveň však ztratili spoustu času pro práci na budoucnosti strany. Do nekonečna nelze spoléhat na to, že tradičních voličů KDU-ČSL bude dostatek a že jim to umožní dostat se do sněmovny.

Není asi náhodou, že z některých sociologických výzkumů vyplývá, že po komunistech jsou lidovci druhou nejméně oblíbenou stranou pro poměrně velkou část občanů. Samozřejmě to prvotně nesouvisí s aktuálními problémy jejich předsedy, ale spíše s křesťanským charakterem strany ve značně ateistické společnosti. Ale právě proto by lidovci měli usilovně pracovat na strategii, jak neztratit tradiční voliče a zároveň získat nové. Jiří Čunek zatím nepřesvědčil, že je toho schopen.

Je tedy s podivem, že mu jeho kolegové tak věří a stojí o to, aby i nadále působil včele KDU-ČSL. Jakoby se někteří z nich báli otevřeně přiznat, že zhruba před rokem chybovali, když vsadili na senátora, který na Vsetínsku dokázal převálcovat konkurenci. Čunkovi vnitrostraničtí odpůrci pak podle všeho nemají dostatečnou podporu v regionech a proto proti předsedovi otevřeně nebojují. Lze v této souvislosti spekulovat o tom, zda tak nečiní pokoutně a svým způsobem nepřilévají olej do ohně Čunkovy kauzy. Pokud by tomu tak bylo, velmi by riskovali, že takovýto oheň zničí i je. Od strany, která by nebyla schopná se na veřejnosti prezentovat nijak jinak než hašením stranických požárů, by se dříve nebo později mohli začít odklánět i tradiční voliči. Vzhledem k tomu, že preference lidovců se pohybují jen těsně nad pěti procenty, by to mohlo být smrtelné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .