Lidé nechtějí skončit na ulici. Ještě se mi nestalo, že by pomoci někdo zneužil, říká zakladatel projektu Nejdřív doma Vojtěch Sedláček

Vojtěch Sedláček|foto:archiv Vojtěcha Sedláčka, ©

„Situace rodin, se kterými pracujete, je následovná. Hrozí, že zůstanou na ulici a děti půjdou do dětských domovů. A přitom by stačilo, aby jim někdo půjčil na poplatky pro realitní kanceláři a oni si mohli pronajmout byt. Jenže on jim nikdo nepůjčí.“

A proto jste začal lidem na kauce půjčovat?

„Třeba. Ono nemusí jít jen o kauci. Rozhodl jsem se, že půjčím, bez úroků, bez sankcí.“

Sociálních bytů je nedostatek a rodin, které potřebují pomoc, je naopak hodně. Napjatý rozpočet jim neumožňuje najednou pokrýt výdaj, který bývá s novým bydlením spjat. Například složení nájemní kauce.

„Moje pomoc je podmíněná doporučením kurátora, sociálního pracovníka, nebo terénního pracovníka, který s nimi pracuje. Buď jde o neziskovky, OSPOD, nebo státní správu.“

„Organizace vytipuje rodinu a pošle mi základní údaje. Podepíšeme spolu jednoduchou smlouvu, ve které je uvedeno kolik jim půjčím a kam, jak a kam budou splácet, že jde o půjčku bezúročnou, na co peníze jsou a kdo je doporučil. Mojí podmínkou je jejich souhlas, že bude jejich jméno uvedeno na transparentním účtu. Stejně jako jsou na něm uvedena jména všech, kteří na něj poslali peníze.“

Projekt Nejdřív doma

Vojtěch Sedláček spolupracuje s městskou částí Praha 14, konkrétně s terénní pracovnicí pro národnostní menšiny Danou Hruškovou, které vytipovala pro projekt Nejdřív doma třináct rodin. Mezi nimi i rodinu pana Marka.

Čtěte také

Rodina je základ všeho žití. Až to lidé pochopí, bude na světě dobře, říká sociální pracovnice Dana Hrušková

„O projektu jsem se dozvěděl od sociální pracovnice, která nám hodně pomohla.“

Nyní žijete na Praze 14, ale kde jste bydlel předtím?

„Měli jsme problém sehnat byt, takže jsme střídali ubytovny. S pěti dětmi nás nikdo nechtěl ubytovat.“

Když jste se od Dany Hruškové dozvěděl o pomoci, jaké jste podnikl kroky?

„Já ani tak ne, spíš paní Hrušková. Zavolala pan Sedláčkovi a on za nás zaplatil rezervační poplatek realitce, tedy první nájem a depozit. Bez toho bychom byt nemohli získat. Rád bych proto panu Sedláčkovi a paní Hruškové poděkoval.“

Peníze, které jste si od pana Sedláčka půjčil, budete měsíčně splácet?

„Jen část peněz, hlavně rezervační poplatek. Díky nastavení od pana Sedláčka jde o 500 K4 za měsíc. Za další peníze musím poděkovat paní Patkaňové, která bude panu Sedláčkovi splácet ze sociálky na Praze 3, kde jsme byli doteď na ubytovně.“

Pane Marku, co děláte za práci?

„V současné době nepracuji, protože jsem po transplantaci srdce, došlo ke mně ke kompletnímu selhání orgánu. Momentálně bych měl s prací velké potíže, protože jsem na tom opravdu zdravotně špatně.“

Vděčnost neřeším. Prostě pomáhám lidem, kteří jsou sociálně zranění

33 rodin už bydlí. 60% rodin bez problémů splácí. Těm, kterým by se to zdálo málo, stačí připomenout, že se jedná o rodiny, které se ocitly v krajní sociální nouzi. Pokračuje Vojtěch Sedláček.

„Celý podnik nemá žádnou režii, žádné další náklady. Vše dělám na svém účtu. Každý se může podívat, kdo, kdy, kolik dostal a kdo, kdy, co splatil. Stačí podepsat smlouvu a počkat den, nebo dva. Celý proces je velmi rychlý, nepotřebuji žádné extra schvalování. Stačí mi dobrozdání od sociálního pracovníka. Někdy mi rodiny volají a jsou vděční, ale já to tak vůbec postavené nemám. Ti lidé sociálně zranění, tzn., že mají co dělat sami se sebou, takže nějakou vděčnost neřeším.“

Je ve smlouvě určena doba, do které se musí dlužná částka splatit?

„To víte, že není. Já spoléhám na to, že se s lidmi dohodnete v dobrém právě proto, že bez toho by oni skončili na ulici. Tedy že mají základní odpovědnost. A opravdu se ukazuje, že ji mají, že jim můžete důvěřovat. Dá se k tomu přistoupit i tak, že by toho mohl chtít někdo zneužít, ale ještě se mi to nestalo.“