Lída Rakušanová: Tragédie ve Žďáru nad Sázavou aneb Selhání systému po česku

Včetně ředitele psychiatrické nemocnice, který po tragédii resignoval, jelikož jeho zařízení doporučilo propustit duševně nemocnou vražedkyni do ambulantního léčení i přesto, že už jednou někoho pobodala nožem.

Jistě: Lékaři měli ve svém posledním posudku víc zdůraznit, že se jejich optimismus týká momentálního stavu jejich pacientky. A soudce si měl každopádně vyžádat další posudky, aby zjistil, jak vypadá prognóza do budoucna. Že nedojde k neštěstí, by ale nebylo zaručeno ani pak.

Hlavní problém spočívá totiž podle odborníků v tom, že v ČR neexistuje povinný mezistupeň mezi hospitalizací a ambulantní léčbou. Cosi jako denní stacionář, kam by pacienti museli pravidelně docházet, aby měl psychiatr jejich stav pod stálou kontrolou. A aby mohl pracovat i s jejich rodinnými příslušníky.

Čtěte také

Podle exministra zdravotnictví Ivana Davida, který působí v psychiatrické léčebně v Bohnicích, suplovala dřív podobnou funkci síť obvodních psychiatrů, kteří mohli pacienty, pokud přestali spolupracovat, poslat zpátky do léčebny, a to eventuálně i za asistence policie.

Tuto pravomoc ale dneska už lékaři nemají a nezbývá jim nic jiného než doufat, že se pacient, zjistí-li u sebe nebezpečné příznaky, dostaví do ordinace sám.

Před školou ve Žďáru nad Sázavou hoří svíčky, lidé vzpomínají na zabitého studenta|foto: Hana Mikulincová

Selhání státu spočívá tedy především v tom, že státní instituce ztratily nad nebezpečnými pacienty kontrolu. Napravit by to měla reforma, jejímž cílem je vytvořit tzv. komunitní psychiatrii, tedy takový systém léčby duševních onemocnění, který by pacientům poskytoval kromě hospitalizace nejen krizové služby, domácí léčení a denní centra, ale například i systematickou podporu v zaměstnání.

Služby tohoto druhu existují sice už dnes, ale je jich málo a poskytují je především nestátní organizace. Zajistit jejich síť v potřebném množství mohou jen státní instituce. A bude to stát peníze. Hodně peněz.

V zemi, kde je duševní nemoc pořád ještě považována za stigma, to bude ten největší problém. Zvlášť když úspěch, jak vyplývá z povahy věci, nemůže být stoprocentně zaručen nikdy.