Lída Rakušanová: Česká demokracie na šikmé ploše
Po víkendových volbách do parlamentu má Česká republika nakročeno do oběžné dráhy autoritativních vlád ve středovýchodní Evropě.
S Maďarskem, Polskem a Slovenskem je sice ve Visegrádské skupině už od jejího založení v roce 1991, a co do přijímání uprchlíků dává v posledních letech najevo, stejně jako ostatní tři země, naprostý nedostatek solidarity s Evropou.
Přesto přiznával Brusel dosavadní vládní koalici, v níž dominovali sociální demokraté, mnohem hlubší porozumění pro demokracii než politikům, kteří toho času vládnou v Budapešti a ve Varšavě a oklešťují ve svých zemích demokratické mechanismy už zcela konkrétně.
S Andrejem Babišem, jehož hnutí ANO dopomohl jeden a půl milionu zdejších voličů k oslňujícímu vítězství, se ovšem k moci dostal muž, který považuje parlament za žvanírnu a slibuje, že bude řídit stát jako firmu. Co nedodává je, že hodlá tento stát řídit jakou svou firmu. Což v reálu prezentoval voličům už po celé uplynulé čtyři roky.
Výhybky nastaveny
A jak se ukázalo, přesně to byl i základ jeho současného volebního úspěchu: kdykoli vystupoval ve funkci ministra financí na veřejnosti, předváděl se jako odpovědný vlastník, který se úzkostlivě stará o to, aby se miliardy ve státní pokladně utěšeně množily.
A který se spravedlivě rozhořčí, kdykoli někoho napadne, že by snad cílem kobercových náletů finanční správy na podniky, které se byť jen nepatrně opozdí v placení daní, mohl být úmysl přivést tyto firmy do konkursu a pak je levně koupit nebo se aspoň zbavit konkurence.
Obdobně se i ministři hnutí ANO, a zvláště ti, jejichž ministerstva administrují programy dotované Evropskou unií, prezentovali co chvíli na televizní obrazovce s výčtem obnosů, které už mezi lidi rozdělili.
A vzbuzovali dojem, jako by to byla především jejich osobní zásluha. Než to sociálním demokratům došlo, vystřelily preference hnutí ANO do výšin, o nichž se ostatním dvěma koaličním stranám nesnilo.
Vzhledem k volebním výsledkům se teď Andrej Babiš nemusí obávat ani vlivné demokratické opozice, ani perspektivy, že by v rozdrobeném parlamentě nesehnal dostatek zájemců o to, aby mu dělali koaliční stafáž. Výhybky pro fúzi Agrofertu s Českou republikou jsou každopádně nastaveny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
