Libor Dvořák: Rusko se datem oslav konce 2. světové války vyčleňuje ze světového společenství
Den vítězství 9. května je státní svátek slavený dnes v Rusku a některých dalších zemích.
Poprvé byl stanoven nejvyšším velitelem Rudé armády Josifem Vissarionovičem Stalinem na 9. květen 1945 na počest ukončení druhé světové války v Evropě. Po nástupu komunismu platil podle sovětského vzoru jako státní svátek i v střední a východní Evropě.
Ondřej Soukup: Jak povědomí o vině nacistů přineslo Moskvě nečekané plody
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se podle informací ruské tiskové agentury Interfax stane předsedou správní rady ropného koncernu Rosněfť.
Rozpad sovětského bloku na přelomu 80. a 90. let minulého století znamenal ve většině postkomunistických zemí návrat výročí konce 2. světové války v Evropě na 8. květen.
Začněme strohými historickými fakty: Akt bezpodmínečné kapitulace německých vojsk do rukou všech spojenců, včetně Sovětského svazu, byl původně podepsán 7. května 1945 v Remeši.
Stalinův Sovětský svaz nicméně trval na opětovném opakování aktu v Berlíně, který dobyla právě jeho vojska. Německé velení tedy znovu podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci krátce před půlnocí 8. května 1945. V té době byl na území hlavního města SSSR v Moskvě již jiný den – 9. květen.
Přímí svědkové událostí vadí
Současné Rusko se tak běžné evropské praxi dosti významně vymyká. Připomeňme si tedy, jak tyto poněkud osamělé oslavy proběhly v Moskvě. Na Rudé náměstí napochodovalo na 13 tisíc příslušníků ruské armády a předvedeno bylo 130 kusů vojenské techniky. Frekventanti Rjazaňského motostřeleckého učiliště přitom kupříkladu demonstrovali nejnovější variantu legendárního samopalu Kalašnikov – AK 12.
Ivan Hoffman: Vojna a mír
Konec druhé světové války se u nás začal oficiálně slavit sedm let po jejím konci. Od roku 1952 nesl svátek název Den osvobození Československa sovětskou armádou.
Podobné to bylo i v případě střední i těžké armádní techniky. Ruská armáda nepředváděla masové přehlídkové nasazení nejtěžších raketových zbraní, jak se to stávalo v sovětské epoše, ale rozmanitost výzbroje, kterou má dnes k dispozici – a je třeba uznat, že to byla dosti působivá podívaná. I přesto, že letecká technika pro špatné počasí nasazena být nemohla.
Celá ta naleštěná vojenská paráda ovšem znovu, jako ostatně každý z posledních roků, nutí k zamyšlení. Obecně izolované Rusko se i datem oslav konce 2. světové války na starém kontinentu jakoby znovu vyčleňuje z evropského a světového společenství, což není dobré ani pro Rusko, ani pro zbytek světa.
Jiná věc je, že mnoho skutečných ruských vlastenců má pocit, že státní moc jim tento svátek ukradla a udělala si z něj vlastní fetišistický rej. Například paní Inessa Cholodinová na Facebooku informovala o tom, že chtěla opatřit místo při oslavách Dne vítězství na Rudém náměstí pro svou 93letou babičku, vězenkyni nacistických koncentráků, která si to velmi přála.
Ničeho ale nedosáhla. A tak konstatuje: „Nerozumím jedné věci: To je Rudé náměstí tak malé, či co? Nebo snad je vyhrazeno pro osobnosti hrdinštější a významnější než jsou přímí veteráni války, jichž zbylo v Moskevské oblasti pouhých 700?“ Jak se ale zdá, přímí svědkové událostí, jež se odehrály před třičtvrtěstoletím, nejvyšší ruské státní moci spíš vadí, než že by byli vítáni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
